Přehled LCD displejů repasovaných notebooků a monitorů ImportPC.cz

Displej je jedním z nejdůležitějších komponentů notebooku či monitoru a výrazně ovlivňuje uživatelský zážitek. V nabídce repasovaných zařízení na ImportPC.cz se setkáte výhradně s LCD (Liquid Crystal Display) panely různých typů. Tento odborný přehled vysvětluje jednotlivé technologie LCD panelů (TN, IPS, VA aj.), typy dotykových panelů, rozlišení (HD, HD+, FHD, WUXGA atd.), druhy podsvícení i povrchové úpravy. U každé technologie popisujeme princip fungování, její výhody a nevýhody, typické parametry a vhodné použití. Závěrem srovnáme specifika displejů v noteboocích vs. samostatných monitorech a poradíme, jak vybrat správný displej podle profese a využití.

Technologie LCD panelů

Moderní LCD panely jsou TFT displeje s aktivní maticí – každý pixel ovládá tenkovrstvý tranzistor. Existuje několik technologií uspořádání tekutých krystalů uvnitř panelu. Nejčastěji narazíme na TN (Twisted Nematic), IPS (In-Plane Switching) a VA (Vertical Alignment). Rozdíl mezi nimi spočívá v tom, jak jsou molekuly tekutých krystalů zarovnány a jak se po přivedení napětí pohybují. To má zásadní vliv na obrazové vlastnosti jako věrnost barev, kontrast, pozorovací úhly, rychlost odezvy a cenu panelu. Níže popisujeme jednotlivé typy:

TN panel (Twisted Nematic)

Princip: TN je nejstarší LCD technologie (používaná už od 80. let) a funguje na principu stočených nematických krystalů. Krystaly jsou v klidovém stavu natočeny do spirály (zhruba o 90°) mezi dvěma polarizačními filtry. Bez napětí propouští světlo – polarizace světla se ve vrstvě stočených krystalů pootočí a projde druhým filtrem. Po přivedení napětí se krystaly narovnají (orientují se ve směru pole) a světlo již neotočí – neprojde druhým polarizátorem, pixel ztmavne. TN panely se obvykle vyrábějí jako normálně propustné („normally white“), takže bez napětí svítí a po přivedení napětí ztmavnou. Důsledkem je, že vadný (mrtvý) pixel u TN trvale svítí jako světlý bod, což je rušivé. (U IPS/VA je to naopak – mrtvý pixel zůstane černý, méně nápadný.)

Výhody: Hlavní předností TN panelů je rychlá doba odezvy a vysoká obnovovací frekvence. Jde o technologii s nejrychlejším přepínáním pixelů – moderní TN monitory dosahují reálně <5 ms GTG, špičkové až ~1 ms. Díky tomu snadno zvládají i velmi vysoké frekvence (144 Hz, 240 Hz či více) pro hladký obraz ve hrách. Další výhodou je nízká cena výroby – TN panely jsou nejlevnější a dlouho byly nejrozšířenější právě v základních produktech. Technologická nenáročnost TN znamená také univerzálnost – existují v mnoha úhlopříčkách a rozlišeních a dlouho dominovaly napříč zařízeními (monitory, notebooky, mobilní LCD).

Nevýhody: Za nízkou cenu a rychlost TN platí kompromisy v kvalitě obrazu. Mají nejhorší podání barev a kontrast ze všech typů LCD. Typicky umí zobrazit pouze 6 bitů na kanál a zbytek interpolují pomocí FRC, takže nezobrazí skutečných 16,7 milionu barev jako 8bit IPS. Kontrastní poměr TN bývá kolem 700:1 až 1000:1, tedy spíše nízký. Velkým problémem jsou omezené pozorovací úhly – již při menším pohledu ze strany či zeshora/dola dochází k výrazným změnám barev a jasu. Při pohledu zboku obraz bledne nebo invertuje; shora tmavne a zespodu naopak zesvětlá. To je dané principem – spirálovité natočení krystalů způsobuje nerovnoměrné propouštění světla při šikmém pohledu. Výrobci sice nasazují kompenzační fólie (označení TN+Film) ke zlepšení úhlů, ale i tak TN zůstává výrazně horší než IPS či VA v tomto ohledu. TN také trpí nepřesnými barvami – při pohledu mimo kolmici barvy nejen mění jas, ale mohou i zcela invertovat (zejména tmavé odstíny). Z těchto důvodů TN absolutně nevyhovuje pro grafiku, úpravu fotek či video – barvy nejsou věrné ani konzistentní.

Typické parametry: TN panely bývají levné a tomu odpovídá výbava. Jas standardních TN v noteboocích se pohybuje kolem 200–250 cd/m² (u starších i méně), u monitorů obvykle 250–300 cd/m². Kontrast kolem 600:1 až 1000:1 (statický). Pozorovací úhly specifikace uvádějí ~170° horizontálně a ~160° vertikálně, ale v praxi už kolem 45° od kolmice dochází k výrazné degradaci obrazu. Doba odezvy bývá nejnižší – u monitorů typicky 1–5 ms GTG (s overdrive), u notebooků se obvykle neuvádí, ale bývá velmi slušná. Obnovovací frekvence: standardně 60 Hz, avšak existují herní TN panely 120–240 Hz (v monitorech i ve specializovaných noteboocích pro e-sport). Barevný gamut TN pokrývá zpravidla jen okolo ~60–70 % sRGB (nižší saturace barev). Také často platí, že TN je levnější varianta i v nižším rozlišení – např. mnoho starších notebooků mělo TN panel s rozlišením pouze HD (1366×768). Vyšší rozlišení jako Full HD byly v business třídě často dostupné až s kvalitnějším (IPS) panelem.

Využití a vhodnost: TN panely se dnes hodí jen pro nenáročné použití nebo specificky na kompetitivní hraní. Najdeme je v nejlevnějších repasovaných noteboocích pro kancelář – tam uspokojí základní potřeby (texty, tabulky, e-maily), pokud uživateli nevadí horší obraz a typicky úhlopříčný pozor jen zepředu. Výhodou může být i malý úhel vidění – např. v kanceláři někdy oceníte, že kolega z boku nepřečte vaši obrazovku. TN dále ocení profesionální hráči multiplayer her (FPS, RTS), kde jde o každou milisekundu – nabídne nejrychlejší odezvu a vysoké fps bez artefaktů. V repasovaných monitorech TN uspokojí uživatele s omezeným rozpočtem, kteří chtějí slušný obraz pro běžnou práci, ale netrvají na perfektních barvách. Nevhodné jsou TN na jakoukoli práci s grafikou, videem či barevně kritickou činnost – zde jejich nedostatky zcela diskvalifikují. Pro sledování filmů a obecně multimédia TN také příliš nevyhovuje (špatná černá, vyblednutí při sledování víc lidí najednou z úhlu).

Podsvícení a povrch: Dříve byly TN panely (jako všechny LCD) podsvíceny CCFL trubicemi, dnes už prakticky vždy LED diodami. Typicky jde o bílé LED (WLED) podsvícení. Co se povrchu týče, TN panely v notebookách bývají zpravidla matné (antireflexní), zejména u business modelů, aby se eliminovaly odlesky. V domácích multimediálních noteboocích se ale vyskytovaly i lesklé TN displeje (lepší subjektivní kontrast, ale odrážejí okolí). U repasovaných monitorů jsou TN modely téměř vždy matné. Výjimkou mohou být dotykové TN panely – například některé repasované notebooky HP EliteBook mají TN panel s dotykovou vrstvou, ta je ze skla a povrch je pak lesklý. Obecně však dotykové displeje mívají IPS technologii (TN s dotykem byly spíše raritní kompromis).

VA panel (Vertical Alignment)

Princip: Technologie VA staví na principu vertikálně zarovnaných krystalů. V klidovém stavu jsou molekuly tekutých krystalů kolmo k rovině skla – tedy „vertikálně“ zarovnány vůči substrátu. Tím v základní konfiguraci blokují podsvit (VA bývají normálně černé). Po přivedení napětí se krystaly naklánějí (klátí) do šikma, čímž částečně propustí světlo. Na rozdíl od TN se tedy netočí (twist) ani neotáčejí v rovině (IPS), ale vyklánějí. Pro zlepšení vlastností se VA panely vyrábějí jako MVA, PVA aj. s více doménami – pixel je rozdělen do sekcí, aby lépe propouštěl světlo pod různými úhly a měl jednotnější obraz. Díky tomu VA dosahuje lepšího kontrastu a barev než TN, byť nedosahuje úrovně nejlepších IPS. Existuje řada variant VA (MVA, PVA, AMVA+, SVA od Samsungu apod.) – jejich detaily přesahují rámec tohoto přehledu, ale obecně platí, že se snaží vylepšit zobrazení černé, kontrast a úhly.

Výhody: Hlavní devizou VA panelů je kontrast. Díky vertikálním krystalům umějí velmi účinně blokovat světlo v tmavých oblastech. Typický statický kontrast VA se pohybuje kolem 2000:1 až 3000:1, což je násobně více než u IPS (~1000:1) či TN (~700:1). Černá je na VA skutečně tmavší a hlubší, světlé a tmavé tóny vytvářejí lepší „prokreslení“ obrazu. Barvy podává VA obecně slušně – zejména moderní VA panely často pokrývají celé sRGB, některé i širší gamut. Pozorovací úhly má VA rovněž poměrně široké (spec. 178°/178°), podobně jako IPS, takže při pohledu z úhlu nedochází k tak dramatickým inverzím jako u TN. (Může se ale projevit jistý posun kontrastu při pohledu ze stran – tzv. VA gamma shift – kdy nejtmavší odstíny při šikmém pohledu lehce zesvětlají.) Obraz na VA je tedy z více úhlů věrný, a přitom má lepší kontrast než IPS – to je důvod, proč mnozí uživatelé preferují VA pro filmy a běžnou práci. Náklady jsou stále relativně nízké – VA panely bývají cenově mezi TN a IPS, nabízejí dobrý poměr cena/kvalita. Také netrpí tolik defekty typu IPS glow či prosvítání podsvícení, které známe od IPS. Protože VA vychází z TV panelů, často se využívá u větších úhlopříček a některé VA (zejm. AMVA+) dosahují i velmi dobré barevné přesnosti po kalibraci.

Nevýhody: Slabší stránkou VA je rychlost pixelů při přechodech z černé. I když výrobci uvádějí odezvy např. 4 ms GtG (podobné IPS), jedná se hlavně o střední tóny. Při přechodu z velmi tmavých do světlých odstínů krystaly VA reagují pomaleji, což způsobuje tzv. black smearing – rozmazávání černých objektů v pohybu. Pro náruživé hráče FPS tak VA může být nevhodný, neboť při rychlých scénách může docházet k duchům (ghosting) a rozmazání. Další nevýhodou je variabilní kvalita napříč variantami VA – existují špičkové VA panely, ale i podprůměrné, které mají užší úhly nebo horší barvy. Někteří výrobci levných monitorů označují panel prostě „VA“, který však může mít jen 6bit barvy + FRC podobně jako TN (např. u některých starších PVA tomu tak bylo). Obecně ale VA stojí kvalitativně mezi TN a IPS – je to kompromisní technologie. Odezva i maximální obnovovací frekvence dlouho zaostávaly – většina VA monitorů byla 60–75 Hz. Dnes jsou i VA s 144 Hz či 240 Hz (herní zakřivené modely), ovšem levnější VA panely stále nejsou tak „ostré“ v rychlém pohybu jako TN/IPS. Další nevýhodou pro některé nasazení může být pixelová struktura VA – u starších VA (PVA) byly subpixely uspořádány tak, že jemné detaily (např. jednobodové mřížky) mohly být méně ostré. Moderní VA to vylepšily více doménami.

Typické parametry: Kontrast: 2000:1 i více (důvod, proč obraz působí výrazně „sytěji“). Jas: běžné VA monitory ~250–300 cd/m²; u VA notebooků se příliš nesetkáte (VA se do notebooků téměř nemontují). Barvy: 8bit (16,7 mil.) je standard, často 100 % sRGB, u některých VA monitorů i DCI-P3 pokrytí ~90 % (např. VA s „quantum dot“ podsvícením). Úhly: 178°/178° uváděné, prakticky jen mírná ztráta kontrastu ze šikmého pohledu. Odezva: typicky 4–8 ms GtG; při přechodech z černé i >12 ms (viditelný ghosting). Obnovovací frekvence: standard 60 Hz, lepší VA monitory 75 Hz, herní VA až 144–165 Hz (nově i 240 Hz modely). Rozlišení: VA panely se v repasované nabídce objeví spíše u externích monitorů – vyskytují se ve vysokých rozlišeních (běžné jsou VA QHD 2560×1440 @27", VA 4K @32" atd.), ale i ve středních (některé 22–24" monitory 1920×1080 mohou být VA). Notebook s VA prakticky nepotkáte, takže v noteboocích repasovaných není rozlišení s VA relevantní.

Využití a vhodnost: VA představuje univerzální volbu pro běžné uživatele. Hodí se pro domácí použití, kancelář i multimédia, když požadujete lepší obraz než TN, ale nemusíte mít špičkové IPS. Filmoví fanoušci ocení vysoký kontrast VA – černá bude opravdu černá, což zlepší zážitek ze sledování filmů (zvlášť scén v temnotě). Kancelářští uživatelé získají dobrý obraz i z úhlu (pokud se kolem monitoru pohybují) a dostatečně věrné barvy na běžnou práci. Grafici a fotografové mohou VA využít třeba na náhledy a běžnou práci, avšak pro přesnou úpravu barev se stále preferuje IPS (VA mívá lehké barevné posuny a ne vždy 100% barevnou přesnost). Hráči – VA je vhodný pro casual hraní, RPG, strategie nebo simulace, kde vynikne kontrastní obraz a nevadí o něco pomalejší reakce. Není ideální pro kompetitivní FPS hráče, kterým by vadil byť drobný ghosting – ti sáhnou spíše po TN či rychlém IPS. U repasovaných monitorů střední třídy (např. některé 24" Samsung) může být VA výhodnou volbou díky poměru cena/výkon – nabídne lepší obraz než starý TN, za nižší cenu než IPS.

Podsvícení a povrch: VA panely v monitorech i TV dnes používají výhradně LED podsvícení (často po okrajích – edge LED). U starších VA monitorů (např. první PVA od EIZO či Samsungu) se vyskytovalo CCFL podsvícení, ale to už v repasované nabídce bude vzácné. Povrch VA monitorů bývá matný (antireflexní) – stejně jako IPS se VA monitory používají v profesionálním prostředí, kde je matný povrch preferován. Notebookové VA displeje nejsou (pokud by byly, asi by též měly antireflex). U dotykových monitorů s VA (málo obvyklé) by povrch byl lesklý kvůli sklu, jinak obecně VA = matný.

IPS panel (In-Plane Switching)

Princip: IPS panely byly vyvinuty firmou Hitachi v 90. letech jako řešení neduhů TN. Název „In-Plane Switching“ vystihuje, že molekuly krystalů se natáčejí v rovině displeje. U IPS jsou krystaly v klidu zarovnány paralelně s povrchy skla a bez napětí blokují světlo – pixel je černý. Při přivedení napětí se molekuly v rovině pootočí (změní orientaci „naplocho“), čímž umožní průchod určitého množství světla. Oproti TN zde elektrody vytvářejí pole, které krystaly natáčí, aniž by se samy zvedaly z roviny – odtud vynikající pozorovací úhly. IPS panely jsou zpravidla normálně černé (no voltage = zatmavený pixel), takže mrtvý pixel u IPS zůstane černý a neruší. Technologie IPS dále zahrnuje množství vylepšení (Super-IPS, H-IPS, e-IPS, PLS od Samsungu apod.), která se liší detaily struktury subpixelů pro zlepšení kontrastu či snížení nákladů. Pro koncového uživatele je však podstatné, že jakákoli varianta „IPS-like“ panelu (IPS, PLS, AHVA, ADS…) zaručuje široké úhly a stabilní barvy.

Výhody: Špičkové podání barev a široké pozorovací úhly jsou hlavním trumfem IPS. Panel dokáže zobrazit 8bit barev na kanál (16,7 mil.) bez viditelné ditheringové interpolace a má přesné, syté barvy s vysokou věrností. Pozorovací úhly kolem 178° zajišťují, že obraz zůstává stejný z různých směrů – nedochází k výraznému posunu barev či kontrastu při pohledu ze strany, shora ani zespodu. IPS tím řeší slabiny TN: je ideální pro práci více lidí u jedné obrazovky nebo pro profesionální grafiku, kde při drobné změně polohy hlavy nechcete jiné barvy. Barvy IPS panelů vynikají zejména v pokrytí barevných prostorů – kvalitní IPS dosahují 100 % sRGB, profesionální i 99 % AdobeRGB. Konzistence barev napříč plochou i různými úhly je nejlepší ze všech LCD technologií. Dále IPS panely neinvertují tmavé odstíny při krajních úhlech a typicky nemají problém s 8bit hloubkou (mnohé zvládají i 10bit s FRC pro HDR). Ačkoli starší IPS trpěly delší odezvou, moderní výrobní pokroky přinesly rychlé IPS: dnes jsou dostupné herní IPS monitory s odezvou 1 ms GtG, takže dohnaly TN v rychlosti. Obnovovací frekvence 144 Hz a vyšší už také nejsou výjimkou (tzv. „IPS 144Hz“ panely pro e-sport). IPS tak dnes nabízí skvělé vizuální vlastnosti bez zásadního výkonového kompromisu – ovšem za vyšší cenu. V kontextu repasů lze zmínit i dlouhou životnost – IPS nemívají takové problémy se stárnutím barev jako např. staré TN (barvy IPS zůstávají dlouhodobě stabilní).

Nevýhody: Největší nevýhodou IPS je vyšší cena výroby. Jde o nejsložitější technologii, což se projevuje dražšími panely. V repasovaném segmentu to znamená, že IPS modely notebooků či monitorů bývají ty prémiovější (workstation, profesionální řady) – naproti tomu běžné levné modely mívají TN. Další slabinou IPS býval nižší kontrast – standardní IPS má kontrast kolem 700:1 až 1000:1, což je méně než u VA. Černá na IPS není tak temná (spíš tmavě šedá v úplné tmě). Novější typy jako „IPS Black“ od LG to vylepšují (kontrast ~2000:1), ale ty se v repasovaných zatím nevyskytují. IPS glow a podsvitový únik jsou další nevýhody: při sledování tmavé scény v noci může být vidět slabé bělavé záření u rohů – vlastnost daná konstrukcí IPS. Kus od kusu se liší a nelze jí zcela předejít. U repasovaného IPS monitoru může být glow znatelnější, pokud byl panel používán dlouho na vysoký jas. Doba odezvy a frekvence – historicky IPS nepodporovaly vysoké frekvence (dlouho max 60 Hz) a měly pomalejší reakce než TN. Většina repasovaných IPS monitorů bude 60 Hz (případně 75 Hz), herní 120Hz/144Hz IPS se na trhu objevily teprve posledních pár let. U notebooků donedávna platilo, že hráčské modely často volily raději rychlé TN kvůli odezvě, ale dnes už i herní notebooky mívají 120Hz IPS. Obecně tedy v repasech můžete narazit spíše na IPS s pomalejší obnovou (60 Hz) – pro většinu aplikací dostačující.

Typické parametry: Kontrast: ~1000:1 (± něco dle kvality, profi až 1300:1, některé levné IPS jen 700:1). Jas: notebookové IPS často 250–300 cd/m², lepší mobilní pracovní stanice až 400+ nits; monitory IPS běžně 250–350 cd/m². Barvy: 8bit, 16,7 mil. barev; gamut sRGB 95–100 % typicky, u širokogamutních až 1,07 mld. barev (10bit) a pokrytí AdobeRGB nebo DCI-P3 (to spíše u profesionálních monitorů než u běžných repasů). Úhly: 178° horizontálně i vertikálně – obraz zůstává stabilní, barvy se nemění při pohledu z úhlu. Odezva: standardně 5–8 ms GTG; nové „Fast IPS“ i 1–4 ms. Většina repasovaných IPS monitorů bude mít 5ms GTG. Obnovovací frekvence: standard 60 Hz; některé business monitory 75 Hz; high-end herní (pokud by se objevil v repasu) 120–165 Hz. Rozlišení: IPS panely se vyrábějí od nízkých HD až po 4K – v noteboocích i monitorech. V nabídce repasů najdete IPS notebooky často s vyšším rozlišením (např. FHD 1920×1080 u 14–15" mobilních workstation), zatímco nižší rozlišení v těchto řadách bývají TN. U monitorů jsou mnohé profesionální modely IPS – např. Dell UltraSharp 24" s 1920×1200 nebo 27" s 2560×1440 apod. IPS technologie je rozšířena i v dotykových displejích (tablety, konvertibly) pro své úhly.

Využití a vhodnost: IPS je ideální pro profesionální grafiky, fotografy, designéry a kohokoli, kdo potřebuje věrné barvy. Při úpravě fotografií, DTP, videoprodukci apod. je přesnost barev a stabilita obrazu klíčová – což IPS splňuje. Informační pracovníci a kancelářští uživatelé ocení IPS kvůli komfortu pro oči – i při delším koukání je obraz stabilní a čitelný z různých poloh, což snižuje únavu. Pro konzumaci médií, filmy, seriály je IPS výborný – barvy jsou živé a obraz ostrý, jen absolutní černá není tak dokonalá jako na VA/OLED. Domácí uživatelé si u IPS chválí celkově nejhezčí obraz – pokud rozpočet dovolí, je to často nejlepší volba „na všechno“. Hráči – pro nenáročné hraní je IPS výborný, moderní IPS panely zvládají i akční hry obstojně. Jak uvádí zdroje, na hry typu RPG, adventury nebo strategie, kde nejde o maximální FPS, je IPS skvělý díky obrazové kvalitě. U e-sport hráčů byl IPS dříve odmítán kvůli 60Hz limitu, ale dnešní 144Hz IPS monitory už tuto mezeru smazaly (jsou však drahé). V repasech se tedy IPS hodí pro drtivou většinu uživatelů, kromě těch s naprosto minimálním rozpočtem nebo specifickou potřebou extrémně rychlého panelu (a i tam už existují rychlé IPS).

Podsvícení a povrch: Stejně jako u TN/VA platí, že všechny dnešní IPS panely mají LED podsvícení. Termín „LED displej“ je trochu matoucí marketing – nejedná se o jinou technologii panelu, jen o typ podsvitu pomocí LED diod místo starších katodových trubic. Všechny repasované IPS (notebooky i monitory) tedy používají WLED podsvit. Vyjímečně se lze setkat s IPS se speciálním podsvícením – např. některé profesionální mobilní grafické stanice měly RGB LED podsvícení pro širší gamut (AdobeRGB), nebo nově Mini-LED podsvícení s lokálním stmíváním (u monitorů). Tyto speciality jsou ale v repasech spíše vzácné. Povrch IPS: Většina IPS monitorů má matný antireflexní povrch (jde o profi zaměření, kde nechcete odlesky). Notebooky s IPS mohou být jak matné (business modely), tak lesklé – zvláště pokud jsou dotykové (skleněný povrch) či zaměřené na multimédia. Například prémiové konvertibly (ThinkPad Yoga, HP Spectre apod.) mají lesklé IPS s dotykem, zatímco pracovní HP ZBook může mít matný IPS bez dotyku. Povrch nemá vliv na vlastnosti panelu, jde spíše o preferenci: lesklý dodá obrazovému podání „jiskru“ (vyšší vnímaný kontrast), ale trpí odlesky; matný je praktičtější na práci v různých prostředích.

Shrnutí rozdílů TN vs. VA vs. IPS

Pro přehled uvádíme stručné srovnání hlavních parametrů jednotlivých typů panelů:

(Poznámka: OLED technologie zde pomíjíme, v repasech ImportPC se prakticky nevyskytuje – jde o novější displeje bez podsvícení, s perfektní černou, ale vyšší riziko vypalování.)

Typy dotykových panelů

Repasované notebooky i monitory na ImportPC.cz mohou mít dotykový displej. Dotykové vrstvy se dělí podle technologie snímání na několik druhů. Nejčastěji narazíme na rezistivní (odporové) a kapacitní dotykové panely. Existují i infračevené (IR) a optické dotykové rámečky u větších obrazovek, či digitalizéry pro stylus, ale v běžných noteboocích/monitorech jsou dominantní právě kapacitní a starší rezistivní princip.

• Rezistivní dotykové displeje: Starší technologie, dnes už spíše výjimečná (vyskytovala se u historických tabletů, PDA nebo průmyslových terminálů). Rezistivní panel se skládá ze dvou tenkých vrstev s transparentní vodivou vrstvou, mezi nimiž je mezera. Při stlačení se vrstvy dotknou a spojí obvod – řadič vyhodnotí souřadnice dotyku podle změny odporu. Ovládání je možné jakýmkoli předmětem – prstem, nehtem, stylusem, rukavicí – protože funguje na principu tlaku, nikoli vodivosti. To je hlavní výhoda rezistivních panelů: univerzálnost vstupu a také nižší cena a spotřeba. Rezistivní dotyk byl přesný (vysoké rozlišení snímání, bod po bodu) a měl velmi rychlou reakci na stisk. Nevýhody: vyžaduje fyzický tlak – ovládání není tak pohodlné (nelze jen lehce pohladit jako u kapacitního). Dále rezistivní vrstva znamená, že displej propouští méně světla (cca 80 % průhlednost). Obraz je tedy méně jasný a trochu zastřený oproti skleněnému panelu. Rezistivní vrchní fólie je měkká a náchylná k poškrábání či prodření. Také obvykle podporuje jen jeden dotyk (existují pokusy o dvoubodový multitouch u rezistivních, ale obecně multi-touch = doména kapacitních). V repasovaných noteboocích rezistivní dotyk najdeme jen výjimečně, např. u velmi starých průmyslových tabletů nebo pokladních monitorů. Většina dotykových notebooků (ThinkPad Yoga, Dell Latitude 2-in-1 apod.) už používá kapacitní technologii.

• Kapacitní dotykové displeje: Dnes naprosto převládající u telefonů, tabletů i notebooků. Pracují s vodivostí lidského těla – na povrchu displeje je průhledná vrstva (obvykle ITO – oxid india a cínu) napojená na řadič, která drží elektrické pole. Dotyk prstu (vodivého objektu) naruší elektrostatické pole a změnu kapacity zaznamenají senzory. Řadič vyhodnotí polohu dotyku podle změn kapacit na křížové síti elektrod nebo mřížce senzorů. Výhody: Kapacitní displeje jsou velmi citlivé i na lehký dotek, umožňují více dotyků zároveň (multitouch) a jejich konstrukce je obvykle skleněná a odolná. Průhlednost kapacitní vrstvy je vysoká (~93 %), takže obraz zůstává jasný a ostrý. Také životnost je vynikající – udává se až 50 milionů dotyků na jednom místě (kapacitní vydrží násobně více než rezistivní fólie). Povrch z tvrzeného skla se méně poškrábe a lépe se udržuje (lze mít oleofobní úpravu proti otiskům). Nevýhody: Hlavní nevýhodou je, že vyžaduje vodivý dotyk – nelze ovládat nevodivým předmětem nebo silnou rukavicí. Pokud si vezmete běžné rukavice, kapacitní displej na dotyk nereaguje (leda speciální rukavice se všitou vodivou nití, nebo moderní supercitlivé panely, které umí režim pro rukavice). Taktéž stylus musí být buď vodivý (gumový hrot s vodivou směsí) nebo jde o aktivní stylus s elektronikou – obyčejnou tužkou kapacitní displej neovládnete. Další nevýhodou může být náhodná aktivace – kapacitní senzor reaguje i na nechtěné dotyky (např. dlaní). Proto pokročilé řešení v noteboocích zahrnuje palm rejection (ignoruje dotek dlaně při kreslení stylusem). Cena kapacitních panelů bývala vyšší než rezistivních (složité vícevrstvé snímání), ale masová výroba ji srazila – dnes jsou kapacitní standardem.

Další dotykové technologie: U větších obrazovek (např. 20" a více) se někdy používají infračervené rámečky – v rámu monitoru jsou IR LED a fotodiody tvořící neviditelnou mřížku paprsků. Přerušením paprsků prstem se triangulací určí poloha. Výhodou je, že funguje jakýmkoli objektem a na velké ploše, nevýhodou náchylnost na nečistoty (prach na rámečku může rušit paprsky). Podobně optické dotykové snímání využívá kamerky v rozích sledující odraz prstu na povrchu – také vhodné spíše pro velké veřejné displeje, ne pro notebook. Tyto externí technologie nejsou v noteboocích používané, u monitorů výjimečně (speciální dotykové kiosek displeje). Pro úplnost – existují i aktivní digitizéry (např. Wacom EMR, N-trig) pro snímání stylusu s tlakovou citlivostí; ty však často doplňují kapacitní dotyk (tzv. dual-touch) nebo jsou jen pro pero. Každopádně drtivá většina dotykových notebooků v nabídce ImportPC.cz bude mít kapacitní multidotykový displej, ovladatelný prstem. Rezistivní dotyk může být u některých starších odolných tabletů (Panasonic Toughbook apod.), případně IR dotyková technologie se mohla objevit u velkých interaktivních panelů či některých specializovaných monitorů.

Rozlišení displejů (HD, FHD, WUXGA, ...)

Displeje se liší nativním rozlišením, což udává počet zobrazovaných bodů (pixelů) v matici [šířka × výška]. ImportPC.cz u produktů uvádí zkratky jako HD, HD+, FHD apod. Níže vysvětlujeme tyto běžné označení a jejich parametry:

Pozn.: Setkat se můžeme i s dalšími označeními: WXGA (obecně širokoúhlé rozlišení okolo 1280×800), SXGA+ (1400×1050 na starých 4:3 laptopech), WSXGA+ (1680×1050, 16:10 na 15,4" noteboocích Dell/HP kolem 2007), QWXGA (2048×1152), WQXGA (2560×1600, např. 30" monitory a 16:10 notebooky 17"), UHD+ (3840×2400, tedy 16:10 varianta 4K) atd. Většina těchto rozlišení je v nabídce repasů spíše raritní; nejčastěji opravdu narazíte na kombinace uvedené v tabulce výše.

Volba správného rozlišení: Doporučuje se zvolit co nejvyšší rozlišení, které vaše využití vyžaduje a hardware pohodlně zvládne. Pro běžnou kancelářskou práci je dnes optimální Full HD na notebooku 14–15" (případně 12–13" může stačit HD+ 1600×900, pokud máte horší zrak a nechcete škálovat). Pro programování, tabulky, CAD a jiné produktivní činnosti oceníte větší plochu – např. 1920×1200 (16:10) na 15", případně QHD (2560×1440) na externím 27" monitoru. Grafici a fotografové by měli mířit co nejvýše – na monitor alespoň QHD nebo i 4K, aby viděli jemné detaily a vešlo se jim na plochu více nástrojů. Zde ale pozor na výkon počítače: editace 4K videa už klade nároky i na GPU. Hráči mohou paradoxně preferovat nižší rozlišení (FHD) pro dosažení vyšší snímkové frekvence – zvlášť na repasovaných strojích s omezeným grafickým výkonem může 4K gaming nepřicházet v úvahu. Starší uživatelé nebo ti s horším zrakem mohou preferovat nižší rozlišení na dané úhlopříčce, aby nebylo písmo tak malé – případně využít možnosti zvětšení (DPI scaling) ve Windows. Každopádně platí, že 1366×768 (HD) je dnes minimum pro pohodlnou práci, vhodné spíše na jednoduché úkoly nebo u nejmenších netbooků. Full HD je univerzální standard, který v repasovaném notebooku poskytne dost detailu pro filmy i práci.

Druhy podsvícení LCD (CCFL vs. LED)

Všechny uvedené LCD technologie (TN, VA, IPS) potřebují ke svícení podsvícení, jelikož tekuté krystaly samy světlo neemitují (na rozdíl od OLED). Historicky se používaly dva hlavní typy podsvitu:

• CCFL (Cold Cathode Fluorescent Lamp) – podsvícení pomocí studených katodových zářivek. Starší LCD monitory a notebooky (zhruba před rokem 2010) používaly 1 až 4 tenké fluorescenční trubice za panelem. CCFL vyžaduje invertor pro vysoké napětí a postupem času slábne (svítivost klesá, barva podsvitu se může posouvat do žluta). Také spotřeba je vyšší a podsvit nejde tak dobře regulovat (při stmívání mohl obraz růžovět). Barvy CCFL podsvitu: běžné CCFL měly spektrum omezené, ale existovaly wide-gamut CCFL trubice v profi monitorech, které dokázaly pokrýt např. 95 % AdobeRGB – to využívaly drahé grafické monitory kolem r.2005–2010. V repasech se s CCFL setkáte u starších kvalitních monitorů (Eizo, NEC) nebo u notebooků zhruba do generace Intel Core 2 Duo. CCFL podsvit lze poznat podle pomalejšího náběhu (prvních pár minut se jas ustaluje) a někdy mírného brumu invertoru. V parametrech eshopu bývá zmínka „CCFL“. Výhodou CCFL byla rovnoměrnost podsvitu (u high-end panelů) a širší gamut u zmíněných verzí. Nevýhody: větší tloušťka displeje, vyšší spotřeba, zahřívání a nižší životnost.

• LED (Light-Emitting Diode) – moderní podsvícení pomocí LED diod. V naprosté většině případů jde o WLED – bílé LED (modrá LED s luminoforem), rozmístěné po hraně panelu (edge-lit) nebo za panelem (přímé podsvícení u některých monitorů). LED podsvit se začal prosazovat kolem 2008 nejprve u notebooků pro nižší spotřebu, později u monitorů. Výhody LED: okamžitý náběh (svítí hned stabilně), delší životnost, nižší spotřeba, tenčí provedení displejů. Také umožnil pokročilé funkce jako lokální stmívání (u některých monitorů/TV s více zónami podsvitu kvůli kontrastu). Nevýhody LED: standardní WLED má užší barevný gamut – cca sRGB pokrytí. Až novější varianty jako kvantové tečky (Quantum Dot) podsvícení nebo RGB-LED diody rozšířily gamut (to se vyskytuje spíše u drahých monitorů, málokdy v repasech). Dále někteří uživatelé vnímají u LED podsvitu blikání způsobené PWM regulací jasu – mnoho moderních monitorů to řeší tzv. flicker-free (stmívání bez PWM). Většina repasovaných monitorů už bude LED, ale u starších modelů si ověřte, zda nejsou PWM (pokud máte citlivost na blikání). Shrnutí: Dnes prakticky všechny LCD v nabídce ImportPC mají LED podsvícení – označení „LED displej“ však neznamená jiný typ panelu, pořád jde o LCD. Je to spíš marketingový termín, který zdůrazňoval přechod z CCFL na LED. U notebooků je LED naprostým standardem (výjimkou by byly historické modely ThinkPad T60/T61 apod. s CCFL, které se už moc nenabízí). U monitorů může být pár výjimek s CCFL (staré profi kousky). Pokud narazíte na pojem OLED displej, ten podsvit nepotřebuje – ale to spíše u moderních telefonů nebo pár luxusních notebooků, v repasech zřídka.

Tip: Při výběru repasovaného monitoru si všímejte, zda výrobce neuvádí „LED podsvícení bez PWM (Flicker-Free)“ – to je důležité pro zdraví očí při dlouhodobé práci. Některé starší LED monitory mohou při nižším jasu blikat (cca 200 Hz), což citlivým jedincům vadí. Moderní flicker-free monitory už tím netrpí. V parametrech ImportPC to nemusí být vždy uvedeno, ale lze dohledat v recenzích konkrétního modelu.

Povrchová úprava: matný vs. lesklý displej

LCD obrazovky mohou mít různou povrchovou úpravu přední vrstvy, což ovlivňuje odlesky a vnímání obrazu. Nejčastěji jde o matný (antireflexní) povrch nebo lesklý povrch. Každý má své pro a proti a hodí se pro jiné použití:

• Lesklý displej: Nemá difuzní antireflexní vrstvu, povrch je hladké sklo či lesklý film. Výsledkem je velmi sytý, kontrastní obraz – barvy vypadají živější, černá je tmavší a bílá zářivější než na matném displeji. Lesklý povrch totiž neubírá světlu difuzí, takže obraz má vyšší subjektivní kontrast. To oceníte zejména při sledování filmů, fotografií nebo hraní her v tmavé místnosti, kde lesklý displej opravdu „září“ (obraz je jakoby „vykreslenější“). Nevýhody: Největší problém jsou odlesky okolí. Lesklý displej funguje jako zrcadlo – při osvětlení v místnosti, a zejména při použití venku či u okna, je čitelnost velmi špatná. Uvidíte spíše odraz sebe a místnosti než obrazovku. Práce na přímém slunci je s lesklým panelem prakticky nemožná. Lesklé displeje také snadno zachytávají otisky prstů a šmouhy – zvlášť u dotykových to bývá problém. Tyto nečistoty jsou pak vidět hlavně při zhaslém displeji. Kdy zvolit lesklý: Pokud plánujete zařízení používat převážně v interiéru s kontrolovaným osvětlením (např. v místnosti, kde můžete zatáhnout závěsy a nedopadá přímé slunce). Pro multimédia – filmy, hry – a konzumaci obsahu v dobrých světelných podmínkách poskytne lesklý displej lepší obrazový zážitek. Mnoho domácích multimediálních notebooků má proto lesklé displeje. Také téměř všechny dotykové displeje jsou lesklé (skleněný povrch nutný pro dotyk). Nevhodný je lesklý panel pro práci v terénu nebo v kanceláři u okna – tam vás odlesky budou rušit.

• Matný (antireflexní) displej: Povrch je opatřen jemnou matnou vrstvou, která rozptyluje dopadající světlo a tím omezuje odrazy. Matné displeje se někdy označují přímo jako „antireflexní“. Výhody: Výrazně lepší čitelnost na slunci a v jasných místnostech – okolní světla se na matné obrazovce nerozmazávají do oslňujících odlesků, ale rozptýlí do podoby neostrých kruhů, které neruší. Práce venku nebo u okna je s matným displejem možná, ačkoli přímé ostré slunce je výzva i pro něj (ani matný není 100% odolný vůči odleskům, ale výrazně lepší než lesklý). Méně se špiní – matný povrch tolik nechytá otisky a mastnotu, a i když tam jsou, nejsou vidět pod úhlem jako na lesklém. Proto matný ocení lidé, kteří často sahají na obrazovku omylem (u lesklého by viděli každé smítko). Nevýhody: Matný povrch lehce snižuje subjektivní kontrast a saturaci barev – obraz je oproti lesklému trochu „mdlejší“. Je to dáno tím, že antireflexní vrstva odráží část světla z podsvitu a vytváří drobný šum. Černá není tak temná (bývá spíš tmavě šedá v osvětlené místnosti), barvy nejsou tak „jiskřivé“. Rozdíl však není dramatický a výhody absence odlesků to často vyvažují, hlavně při práci. Kdy zvolit matný: Pokud budete často pracovat na cestách, v kanceláři s zářivkami, u okna či venku. Zkrátka pro pracovní použití a mobility je matný panel praktičtější – oči méně namáhá boj s odrazy. Většina business notebooků (ThinkPad, Latitude...) má proto matné displeje. Stejně tak grafici a fotografové často volí matné kvalitní displeje, protože odlesky by jim měnily vnímání barev a kontrastu. Pokud ale děláte grafiku, kde chcete vidět obraz v plné živosti (např. prezentace pro klienta), můžete preferovat lesklý kalibrovaný monitor – to jsou však spíše specifické případy (např. Apple iMac má lesklý 5K displej kvůli designu a saturaci barev, ale v ateliéru mají kontrolované osvětlení).

Shrnutí: Lesklý vs. matný je zčásti otázka preferencí a prostředí. Lesklý panel zvýrazní barvy a kontrast obrazu, hodí se na filmy, hry a fotky v tmavším pokoji. Matný panel zaručí lepší viditelnost za nepříznivých světelných podmínek (kancelář, venek) a je praktičtější pro práci. V kontextu repasovaných zařízení ImportPC platí, že většina klasických notebooků a monitorů je matná/antireflexní, jelikož jde převážně o business třídu nebo pracovní stroje. Lesklé budou hlavně dotykové modely (např. konvertibly Latitude 2-in-1, tablety Surface, dotykové monitory) a pár multimediálních notebooků. Při výběru tedy zvažte, kde budete zařízení používat – do světlých prostor volte spíše matný, do domácího kina klidně lesklý.

(Pozn.: Existují i různé stupně anti-reflexe – některé displeje mají pololesklý (semi-glossy) povrch, což je kompromis s jemným coatingem pro mírné potlačení odlesků při zachování co nejživějších barev. V praxi to výrobci nerozlišují a označí buď jako matný nebo lesklý. ImportPC v parametrech uvádí „LCD - Povrch: Matný/Lesklý“, což odpovídá těmto dvěma hlavním kategoriím.)

Displeje v noteboocích vs. samostatné monitory

Na závěr rozeberme rozdíly mezi LCD displeji integrovanými v noteboocích a samostatnými monitory – při výběru repasovaného zařízení je dobré těmto odlišnostem rozumět:

• Úhlopříčka a rozlišení: Notebooky mívají displeje ~12" až 15,6" (repasované výjimečně i 17"). Na tak malé ploše je omezený prostor – typické rozlišení 14" business notebooku je Full HD (1920×1080), což je dostatečně jemné. Monitory jsou větší (22–27" běžně, v repasech i 30") a umožňují tak vyšší rozlišení při zachování čitelnosti. Například 27" monitor s 2560×1440 (QHD) má stejné DPI jako 14" FHD notebook – obrazové body jsou podobně velké. Z toho plyne: u notebooku nemá smysl extrémně vysoké rozlišení, protože byste museli škálovat; u monitoru většího než 24" naopak Full HD působí hrubě a QHD/4K dává smysl. Při výběru repasu tedy sledujte rozlišení s ohledem na úhlopříčku.

• Jas a podsvit: Notebooky jsou napájeny z baterie, takže jejich podsvícení bývá slabší (často 200–300 nit). Monitory napájené ze sítě si mohou dovolit vyšší jas (250–350 nit standard, profi až 400+ nit). Při práci v kanceláři zpravidla využijete kolem 150 nit, takže i notebook to zvládne. Ale pokud byste venku používali notebook, narazíte – většina repase notebooků nemá extrémně jasné displeje (výjimkou jsou speciální outdoor modely). Monitory se venku nepoužívají, takže tam jas 250 nit stačí. Navíc monitory někdy nabízí podsvícení s flicker-free, zatímco u notebooků výrobci PWM vůbec neuvádějí (ale většina moderních notebookových panelů má tak vysokou PWM, že to nevadí).

• Pozorovací úhly a kvalita panelů: U notebooků se historicky šetřilo – mnoho starších business notebooků má TN panely s úzkými úhly, protože se předpokládalo, že uživatel kouká zpříma a firma ušetří. Dnes už i notebooky přešly z většiny na IPS, takže i repasy (řady jako Dell Latitude 7×80, HP EliteBook G5 atd.) mívají IPS s dobrými úhly. Monitory pro stolní PC byly častěji kvalitnější – pro kancelář ale i tam byly levné TN modely. V repasech monitorů najdete jak základní TN kousky (rychlé, levné), tak hodně IPS monitorů (Dell UltraSharp apod.) a i pár VA (Samsung, Eizo). Zásadní je, že monitory VA jsou běžné, ale notebooky VA prakticky ne. Takže kdo chce vysoký kontrast VA, musí volit desktop monitor. Notebook může nabídnout IPS pro barvy/úhly, ale kontrast max ~1000:1.

• Povrch: Už jsme zmínili – drtivá většina samostatných monitorů má matný antireflexní povrch (jsou určeny pro práci v různém prostředí). Notebooky jsou půl na půl – business modely matné, multimediální a dotykové lesklé. ImportPC se zaměřuje na profesionální repas, takže většina nabízených notebooků bude s matným displejem (případně uvádí v popisu „lesklý“ u těch dotykových či výjimek).

• Ergonomie a výška panelu: U monitoru si můžete nastavit polohu, vzdálenost, použít stojan s výškovým nastavením, otočit na výšku (pivot). Notebookový displej je omezen velikostí zařízení a vzdálenost od očí je menší (typicky 50–70 cm, zatímco u monitoru 60–100 cm). Proto u notebooku s malým displejem a vysokým rozlišením je nutné škálování UI, jinak by písmo bylo drobounké. U monitoru, který je dále, se zase hodí větší fonty. Je dobré to zohlednit – na dlouhou práci u PC je často lepší větší externí monitor, byť by notebook měl sebelepší displej. Kombinace notebook + dokina + kvalitní repasovaný monitor na stůl dává uživatelský komfort (velká obrazovka IPS pro práci a přitom mobilita notebooku, kde stačí slušný panel na cesty).

• Upgradovatelnost: Monitor lze snadno vyměnit za jiný. U notebooku je displej integrován – v repasu dostanete konkrétní panel. Někteří nadšenci sice upgradují displeje v noteboocích (např. vymění HD TN za FHD IPS pokud model dovolí), ale to vyžaduje znalosti a kompatibilní díl. Při koupi repasu notebooku se tedy dívejte rovnou na parametry displeje (rozlišení, typ panelu), protože dodatečná výměna není triviální.

Co z toho plyne? Pokud potřebujete kvalitní zobrazovač na práci, zvažte kombinaci notebook s průměrným displejem + výborný externí monitor. Repasovaný notebook můžete sehnat levněji třeba s obyč TN a investovat do dobrého použitého IPS monitoru na stůl. Naopak pokud budete často na cestách mimo kancelář, vyplatí se investovat do notebooku s co nejlepším displejem (IPS, vyšší jas, aspoň FHD) a externí monitor tolik nepotřebujete.

Závěrečné doporučení – jak vybrat správný displej

Volba ideálního displeje záleží na vašem využití, profesi a preferencích. Zde je shrnutí doporučení pro různé typy uživatelů:

• Kancelářský pracovník, správce IT: Pokud převážně pracujete s texty, e-maily, tabulkami, oceníte především matný displej, který neunaví oči odlesky. Rozlišení volte aspoň Full HD, abyste měli dost místa na více oken vedle sebe. Panel TN postačí pro čistě textovou práci a ušetří náklady – mnoho firemních notebooků ho má a nižší věrnost barev tu nevadí. Nicméně pokud rozpočet dovolí, IPS je příjemným upgradem pro lepší kontrast a pohodlí (nemusíte stále hlídat úhel otevření, když se pohnete na židli). IT správce často připojuje i externí monitor – doporučujeme kvalitní repasovaný IPS monitor 22–24" jako sekundární k notebooku, pro pohodlnou práci na více obrazovkách. U dlouhých směn hleďte i na flicker-free podsvícení kvůli očím. TN bych volil jen u úplně nejlevnějších notebooků pro běžnou agendu, jinak dnes i levné repasy nabízí IPS (např. základní HP ProBooky G5 a novější).

• Grafik, fotograf, DTP specialista: Pro vás je klíčový IPS panel s širokým gamutem a vysokým rozlišením. Určitě sáhněte po zařízení s IPS – TN či VA nepodají barvy dostatečně věrně a konzistentně. U notebooku se dívejte po označení jako „IPS (Wide Viewing)“ a ideálně rozlišení 1920×1080 nebo více. Ještě lépe zvažte externí profesionální monitor (repasované Dell UltraSharp, Eizo atd.), které pokrývají 100% sRGB či AdobeRGB. Ty mívají matný povrch – pro grafiku vhodnější, abyste viděli reálný kontrast bez falešného „lesku“. Rozhodně se nebojte starších profi monitorů – např. 24" WUXGA IPS Dell z řady UltraSharp poskytne stále výborné barvy po kalibraci. Rozlišení volte vyšší: QHD na 27" nebo i 4K na 24–32" podle potřeby detailu (ale pozor na škálování, jak jsme zmínili). Kontrast IPS (~1000:1) je dostatečný pro tiskový náhled; pokud děláte i video s hodně tmavými scénami, mohl by VA monitor pomoci, ale ten zas ztrácí jinde – spíše zůstaňte u IPS a případně zkontrolujte kritické věci na více zařízeních.

• Programátor, analytik: Hodně kódu nebo dat ocení větší plochu a ostré písmo. Doporučujeme rozlišení min. Full HD, lépe více – například mnoho programátorů si oblíbilo 14" notebook s FHD + externí 24" pivot monitor 1200p (WUXGA) nebo 1440p. Na šířku vedle sebe editor a prohlížeč konzole atd. Panel může být klidně IPS s matným povrchem pro pohodlí očí. TN se dá použít, ale při drobném písmu může vadit, že při mírném zaklonění se kontrast mění – u kódování, kdy koukáte hodiny do zelených písmen na černém pozadí, by to bylo nepříjemné. IPS s flicker-free a možná i funkce jako Low Blue Light (některé monitory HP, Dell to mají) by byl ideál pro dlouhé sezení. Kontrast není kritický, ale vyšší je lepší pro přehlednost – 1000:1 IPS stačí. Odezva není důležitá. Takže shrnutí: notebook s IPS 1080p + matný externí IPS monitor 24" je skvělá kombinace pro vývojáře.

• Běžný domácí uživatel (internet, video, fotografie, hry čas od času): Zde doporučíme IPS panel pro hezký obraz – rozdíl v živosti barev oproti TN poznáte i u webu a rodinných fotek. Cenově už repasy s IPS nejsou nedostupné, takže proč si kazit dojem TN panelem „s vybledlou šedí“. Pokud sledujete filmy a seriály, můžete zvážit i VA monitor kvůli kontrastu – černá v nočních scénách Marvelovky bude lepší než na IPS. Ale pozor, VA monitor má nepatrně užší optimální úhly – pokud koukáte ve více lidech, raději IPS, ať krajní divák nevidí lehce zesvětlené rohy. Rozlišení doporučujeme minimálně Full HD i na 21–22" monitor (nižší už je zastaralé). U notebooku na doma určitě volte 15,6" FHD IPS, ať si občas můžete pustit film v 1080p kvalitě a užít si ho. Lesklý vs. matný: Pokud používáte zařízení převážně večer při lampičce na Netflix, klidně lesklý (nikdo se vám tam nebude odrážet). Ale obecně pro rodinu spíše matný – děti často nechají na obrazovce otisky a bude to méně patrné, a taky nepotřebujete řešit zatahování závěsů pokaždé.

• Herní nadšenec: U repasovaných sestav myslete na to, že extrémní výkon to nebude – spíše e-sport tituly nebo starší hry. Panel TN by dával smysl kvůli 120+ Hz frekvenci a 1ms odezvě, ale v repasech monitorů najít skutečně 144Hz TN může být těžší (herní monitory se méně často prodávají repasované). Naopak spousta herních notebooků z posledních let už má 144Hz IPS – takže klidně můžete narazit na repasovaný herní notebook s rychlým IPS panelem (např. Dell Alienware, některé HP Omen). Každopádně pro hraní stříleček online je priorita rychlost: mrkněte na parametry „obnovovací frekvence“ a „response time“ monitoru. TN monitor 144Hz z druhé ruky může být cenově dostupný a dá vám konkurenční výhodu (nižší motion blur, input lag). Pokud však hrajete spíš pomalejší hry (RPG, strategie, simulátory) a zároveň sledujete filmy, zvažte VA panel – nabídne lepší atmosféru díky kontrastu a drobné zpoždění nevadí. Rozlišení: záleží na GPU – pro e-sport klidně FHD při 144Hz, pro vizuální hry raději vyšší rozlišení (QHD) ale na 60Hz+. G-Sync/FreeSync technologie – ty synchronizují FPS s refreshem, v repasech se objevují u herních monitorů, je to plus, pokud vaše grafika podporuje.

• Práce v terénu, obchodní cestující: Zde je klíčové čitelnost v různých podmínkách. Jednoznačně matný displej s vysokým jasem. Ideální jsou některé business notebooky s tzv. „outdoor displejem“ – např. Lenovo ThinkPad T před pár generacemi nabízelo 500nit matný panel. V repasech občas jsou rugged modely (Panasonic Toughbook, Dell Latitude Rugged) – ty mají i 1000nit panely čitelné na slunci, ovšem rozlišení často jen HD. Z běžných repasů doporučíme aspoň 300 nit IPS matný (pokud najdete údaj nits v popisu, např. Dell Latitude 7480 má 300nit panel). Rozlišení stačí FHD na 14", více by jen ubíralo jas (víc pixelů = menší transflexivní otvory, méně světla). Dotykový vs. nedotykový: v terénu možná oceníte dotyk (např. rychlé scrollování, podpis zákazníka) – ale dotyk znamená lesklý sklo povrch. Ten při venkovním použití bude zrcadlit, i když má antireflexní vrstvu (některé dotykové mají slabou AR úpravu). Takže pokud nepotřebujete kreslit či podepisovat, raději nedotykový matný panel.

Na závěr platí: Neexistuje univerzálně „nejlepší“ displej – vždy zvažte kompromis mezi kvalitou obrazu, rychlostí a praktickým použitím. Zdroje se shodují, že IPS panely vynikají v kvalitě obrazu a jsou dnes preferované pro většinu uživatelů. TN má smysl při omezeném rozpočtu nebo pro e-sport hráče, kde se obětuje obraz pro výkon. VA je skvělý kompromis pro univerzální nasazení – nabídne lepší černou pro filmy a slušné barvy pro práci, jen není tak rychlý pro hardcore gaming. Dotyk či lesklý povrch zvolte, pokud vyloženě využijete jejich výhody (intuitivní ovládání, brilantní obraz) a dokážete eliminovat nevýhody (odlesky). Matný displej a LED podsvit jsou jistota pro pohodlnou dlouhodobou práci. Při nákupu na ImportPC.cz věnujte pozornost parametrům v popisu – uvádějí typ panelu (TN/IPS), rozlišení, povrch i zda je dotykový. Podle tohoto průvodce byste měli snadno rozhodnout, která kombinace vlastností nejlépe vyhovuje vašim potřebám.

Zdroje: Technické informace a srovnání panelů byly čerpány z odborných článků a výrobců (Alza.cz, HDMI.org, SvětHardware aj.), konkrétní údaje jsou citovány v textu atd. Údaje o rozlišeních a zkratkách dle standardů VESA. Praktické tipy vychází z doporučení v recenzích a zkušeností s repasovanou technikou. Doufáme, že tento přehled vám pomůže se zorientovat a vybrat ten správný displej pro vaši práci či zábavu.