Úvod
Dell Latitude E5480 je 14palcový notebook určený primárně pro firemní sféru. Vychází z dlouhodobé řady Latitude, která se zaměřuje na potřeby podnikových zákazníků – nabízí robustní zpracování, snadnou správu a vysoké zabezpečení, odlišně od spotřebitelských řad jako Inspiron nebo XPS. Model E5480 (uvedený v roce 2017 jako nástupce Latitude E5470) představuje „mainstreamový“ firemní notebook střední třídy – série Latitude 5000 stojí mezi základní řadou 3000 a prémiovou řadou 7000. Na první pohled působí nenápadně díky matně černému designu, avšak pod povrchem skrývá bohatou výbavu zaměřenou na produktivitu a bezpečnost. Dell pro tento model nabídl široké možnosti konfigurace; 5480 lze pořídit v různých variantách od úsporného Core i3 s HDD až po výkonné Core i7 s SSD, přičemž tomu odpovídá i rozpětí cen (v době uvedení od cca 770 $ v základní konfiguraci až po 2000+ $ ve špičkové výbavě). Notebook získal pozornost odborných médií především výjimečnou výdrží baterie, ale zazněla i kritika například k displeji – ten má sice dobrou kvalitu obrazu, avšak nižší jas oproti předchozí generaci. V této recenzi se detailně zaměříme na reálný výkon různých konfigurací, výdrž baterie, kvalitu zpracování včetně chlazení a ergonomie, shrneme výsledky nezávislých testů a porovnáme Latitude E5480 s konkurenčními modely jako Lenovo ThinkPad či HP EliteBook. Recenze je psána objektivním, technicky zaměřeným stylem a poslouží jako informační doplněk pro zájemce o tento notebook.
Výkon v praxi
Latitude E5480 nabízí na poměry kancelářských notebooků velmi solidní výkon, který lze škálovat dle zvolené konfigurace. V době uvedení bylo možné volit procesory Intel 7. generace od dvoujádrového Core i3-7100U až po výkonný čtyřjádrový Core i7-7820HQ. Většina prodaných kusů je osazena dvoujádrovými úspornými čipy (řada U, TDP 15 W) jako Core i5-7200U nebo Core i7-7600U, které jsou pro běžnou kancelářskou práci více než dostačující. Například testy Cinebench ukázaly, že Core i7-7600U dosahuje o necelých 10 % vyššího výkonu než rozšířený model i7-7500U. Vyšší konfigurace s čtyřjádrem i7-7820HQ (TDP 35 W) pak nabízejí až o ~40 % vyšší vícevláknový výkon – to ocení uživatelé náročných aplikací (např. virtualizace, kompilace, práce s videem), avšak za cenu vyšší spotřeby a zkrácení výdrže baterie. Nejlevnější varianty s Core i3 samozřejmě podávají slabší výkon, zhruba o 30–45 % nižší než výkonnější i7-7500U, přesto i ty dostačují na základní agendu (Office, prohlížení webu).
Praktické zkušenosti z běžné práce ukazují, že E5480 si hravě poradí s mnoha úlohami současně. V testu Laptop Mag notebook s Core i7-7600U zvládl bez zpomalení běh 12 otevřených panelů Chrome (včetně náročných webových aplikací jako Google Docs či Slack) současně s přehráváním 1080p videa a současným skenem antiviru. Na multitasking je tedy tento stroj výborně připraven – ostatně redakce jej nazvala „nejlepším přítelem pro multitaskera“. Výpočetní výkon CPU potvrzuje i skóre 8530 bodů v testu Geekbench 3, které výrazně překonalo konkurenční Lenovo T460 s Core i5-6300U (6708 bodů) či HP ProBook 440 G3 s i5-6200U (4990 bodů). V kancelářském výpočtovém testu (odpovídání 20 000 adres ve spreadsheetu) trvalo Latitude jen 3 minuty 12 s, zatímco soupeřům ThinkPad T460 či ProBook 440 téměř o minutu déle. Dlouhodobě je výkon stabilní – chladicí systém udrží takt procesoru bez výrazného throttlingu i při delší zátěži, jak potvrdil test opakovaného renderování Cinebench po dobu 30 minut.
Pro graficky náročné úlohy Latitude E5480 vybaven není, neboť standardně obsahuje integrovaný grafický čip Intel HD 620. Ten si poradí s běžným 2D zobrazením, akcelerací videa a základními grafickými úkony, v 3D však podává jen omezenný výkon. V testu 3DMark Ice Storm Unlimited získal notebook ~73 600 bodů, což odpovídá očekávání (je to mírně nad výsledkem HD 520 v ThinkPadu T460). Lehké starší hry jsou provozovatelné – např. závodní Dirt 3 běžel ve Full HD na střední detaily kolem 32 snímků/s, tedy těsně nad hratelnou hranicí. Moderní či náročné hry ale integrovaná grafika nezvládne. Pro zájemce však Dell nabízel i varianty E5480 s dedikovaným GPU NVIDIA GeForce 930MX (2 GB), což za příplatek cca 90 $ poskytlo o něco vyšší grafický výkon – i tak spíše jen pro akceleraci grafických aplikací či velmi nenáročné hry. Zajímavostí je podpora Thunderbolt 3 (u vybraných konfigurací), což otevírá možnost připojení externí grafické karty v dokovací stanici; díky plnohodnotnému 4-linkovému TB3 portu o tomto modelu někteří uživatelé uvažovali jako o „spícím eGPU řešení“ pro práci i zábavu. To už je však spíše okrajové využití.
Zmínku zaslouží také úložný subsystém. Základní konfigurace nabízely klasický 2,5" disk (až 500 GB HDD, 7200 otáček) nebo levnější SATA SSD, zatímco vyšší modely mohly mít rychlé PCIe NVMe SSD (až 512 GB). V testované konfiguraci s 256GB SATA SSD dosahoval disk sekvenčních rychlostí kolem 137 MB/s, což je na poměry SSD spíše podprůměr (moderní NVMe disky běžně dosahují > 1000 MB/s). Je tedy možné, že Dell v některých sestavách osadil levnější SATA variantu SSD – stále však platí, že i pomalejší SSD je násobně svižnější než tradiční HDD (který v ProBooku dosáhl jen ~104 MB/s a v ThinkPadu T460 ~175 MB/s s rychlejším SSD). Pro běžnou práci jsou reakce systému rychlé a bezproblémové – po celou dobu testování nebyly hlášeny žádné pády ani zamrznutí systému. Uživatel má navíc možnost poměrně snadno disk upgradovat (E5480 podporuje jak 2,5" SATA, tak M.2 slot), případně zvolit kombinaci SSD + HDD u modelů s šachtou pro obojí. Výkon tedy celkově odpovídá kategorii výkonné pracovní stanice pro kancelář – aplikace Office, web, firemní software nebo třeba vývojářské nástroje běží plynule a rychle; jen ve vyloženě grafických či herních scénářích narazí E5480 na limity integrovaného GPU, případně termálních limitů u čtyřjádrových konfigurací.
Výdrž baterie
Jedním z největších trumfů Latitude E5480 je vynikající výdrž na baterii. Dell do tohoto 14" modelu totiž osadil baterie s nadstandardní kapacitou – konkrétně byly k dispozici volby 42 Wh (3článková), 51 Wh (3článková) a zejména 68 Wh (4článková). Většina prodávaných kusů měla buď střední 51Wh, nebo rovnou největší 68Wh baterii (menší 42Wh se v konfigurátoru objevovala spíše výjimečně). V testované variantě byla přítomna 68 Wh baterie, se kterou notebook dosahuje skutečně špičkové výdrže. Web NotebookCheck naměřil v standardizovaném testu bezdrátového prohlížení webu úctyhodných 16 hodin a 4 minuty provozu na jedno nabití. To je výsledek, který v roce 2017 neměl téměř konkurenci – druhý nejlepší konkurenční stroj v jejich srovnání (Acer TravelMate P648 s 54Wh baterií) vydržel jen ~9 hodin. Maximální možná výdrž při minimální zátěži (idle test) dokonce přesáhla 24 hodin, což demonstruje, že s tímto notebookem lze s přehledem zvládnout dvě pracovní směny offline práce. Tak extrémní scénáře sice v praxi nejsou běžné, ale potěší vědomí, že celodenní nasazení (8+ hodin) zvládne Latitude 5480 s rezervou.
Nezávislý test Laptop Mag došel s touž 68Wh baterií k výdrži 11 hodin 37 minut nepřetržitého webového surfování přes Wi-Fi. Rozdíl oproti hodnotám NotebookCheck je dán odlišnou metodikou (Laptop Mag testuje při vyšším jasu displeje ~250 nitů, zatímco NotebookCheck standardně kolem 150 nitů). I tak je výsledek přes 11 hodin excelentní a výrazně překonává průměrné hodnoty tenkých notebooků (~8 hodin) i konkurenční modely s podobnou kapacitou baterie. Pro srovnání: HP ProBook 440 G3 (14", 44 Wh) vydržel ~7,5 h a Lenovo ThinkPad T460 v konfiguraci s pouze 3článkovou baterií kolem 8,5 h. ThinkPad T460 však nabízel možnost přidat větší 6článkovou externí baterii (tzv. Power Bridge systém) – s tou pak dosáhl v testech dokonce 13 až 17 hodin (dle typu displeje). To ovšem za cenu vystouplé baterie a vyšší hmotnosti. Dell volí jinou cestu: integrovaný 68Wh akumulátor lícuje s šasi a udržuje notebook kompaktní, aniž by obětoval kapacitu.
Ještě před nástupem úsporných procesorů 8. generace srovnatelnou výdrž jako E5480 s 68Wh baterií nabídlo jen minimum strojů. Dell dokonce plánoval uvést i speciální „Long Life Cycle“ 68Wh baterii, optimalizovanou pro pomalejší degradaci (pro nasazení ve firmách, kde se notebooky používají řadu let). Velká baterie se pozitivně projevila i v testu nabíjení – byť model nepodporuje žádné rychlonabíjení, zvládl se za 1 hodinu nabít zhruba na 50 % kapacity, což je vzhledem ke kapacitě velmi slušné (přes 30 Wh za hodinu). Uživatelé, kteří potřebují výdrž ještě prodloužit, mohou využít i doplňkové příslušenství – Dell zmiňuje kompatibilitu s Power Companion (externí bateriový pack) pro „prodloužený den“ práce. V praxi však to většinou nebude nutné; 5480 si vystačí sám. Doporučení odborníků zní: pokud volíte konfiguraci, určitě sáhněte po větší baterii – Dell občas v eshopu nenabízel volbu a osadil 51Wh, proto je dobré při nákupu zkontrolovat údaj ve specifikacích a preferovat 4článkový 68Wh modul.
Samozřejmě výdrž klesá při extrémní zátěži – v maximální zátěži s aktivním vytížením CPU+GPU klesla doba provozu na ~2,5 hodiny. To je ovšem očekávatelné a stále jde o nadprůměr. Celkově lze říci, že Dell Latitude 5480 patří ve výdrži baterie k absolutní špičce své generace – jak to výstižně shrnul NotebookCheck, „výdrž 5480 je bezkonkurenční – 16 hodin surfování po WLAN by mělo stačit i těm nejpilnějším včeličkám v kanceláři“.
Displej
Displej je jedním z mála slabších míst tohoto notebooku, a to zejména kvůli podprůměrnému jasu. Dell nabízel Latitude 5480 s několika typy 14" obrazovek: základem byl HD panel (1366×768 px) a za příplatek byl dostupný Full HD panel (1920×1080 px) – buď v matném provedení, nebo jako dotykový s lesklou úpravou. Kvalita obrazu je u Full HD verzí dobrá: jedná se o IPS (Dell uvádí „WVA“) panely s širokými pozorovacími úhly a slušným kontrastem kolem 1000:1. Rozlišení 1080p na 14" úhlopříčce dává jemnost ~157 PPI, což zajišťuje ostrý text i grafiku. V testu Laptop Mag byla pochválena ostrost detailů – např. ve filmovém traileru bylo dobře vidět jemné detaily jako strniště vousů hlavního hrdiny. Barevné podání je víceméně průměrné pro danou třídu: panel pokrývá ~71 % barevného gamutu sRGB, což sice nedosahuje 100% pokrytí (nejde o stroj pro grafiky), ale překonává to např. levnější ThinkPad T460 (67 %) či HP ProBook 440 G3 (55 %). Kalibrace je z výroby poměrně přesná – naměřená průměrná odchylka ΔE kolem 1,6 je lepší než průměr a znamená poměrně věrné barvy pro běžné účely. Konkurenty opět předčí – ThinkPad T460 dosáhl ΔE ~0,5 (touch) až 0,2 (non-touch) díky kvalitnímu panelu, naopak ProBook měl ΔE přes 3.
Co ovšem zamrzí, je maximální jas displeje. Dell v oficiálních materiálech specifikuje u HD panelu jas pouze 200 nitů a u Full HD panelů 220 nitů (platí pro dotykový i nedotykový). Tato čísla se bohužel potvrzují i v testech – naměřený průměrný jas se pohyboval kolem 200–215 cd/m², což je pod průměrem tenkých notebooků (cca 240–250 nitů). V praxi je obraz méně zářivý a hlavně v jasně osvětlené kanceláři nebo venku může být čitelnost omezená. Obzvlášť dotyková varianta má lesklý povrch (Dell ji marketingově nazývá „Truelife“), který při nižším jasu trpí odlesky – uživatelé si stěžovali, že na přímém světle je obraz tmavý a odráží okolí. Nedotyková verze má naštěstí matnou úpravu, která odlesky eliminuje, ovšem samotný jas ~220 nitů zůstává limitací. Někteří zájemci kvůli tomu váhali s koupí – na fórech padaly výroky, že „jas displeje je bídný“ a „příliš tlumený“. Je trochu škoda, že Dell u tohoto modelu použil slabší panel – předchozí generace E5470 měla displej jasnější (~300 nitů) a patřila ve své třídě k nadprůměru. Nový panel má lepší kontrast, ale jas je o 35 % nižší než dříve. Pro kancelářské použití v interiéru je samozřejmě ~200 nitů obvykle dostačujících (běžně se pracuje kolem 150 nitů), nicméně konkurenční stroje nabídly více – ThinkPad T460 dosahoval ~240 nitů a třeba modernější ThinkPady série T4x0 se svítivostí 300 nitů už umožňují i venkovní práci. U Dellu bohužel jasnější panel v nabídce nebyl.
Naopak pochválit můžeme kontrast a černou – černá měla svítivost jen 0,22 cd/m², což dává kontrastní poměr kolem 980:1, velmi pěkná hodnota pro LCD a vyšší než u E5470. Subjektivně testerům obraz připadal „živý“, s dostatečně sytými barvami a výbornou ostrostí. Pozorovací úhly (u IPS) jsou široké, při pohledu ze stran barvy zůstávají věrné a pouze jas mírně ubývá. Horší je to u základního HD panelu, který je typu TN – ten má nejen nízké rozlišení, ale i slabé úhly a stejné (ne-li nižší) hodnoty jasu 200 nitů. Proto pokud je to možné, doporučujeme zvolit variantu Full HD IPS, která přináší výrazně kvalitnější obraz. Celkově lze říci, že displej Latitude E5480 je „pouze“ průměrný – pro běžnou kancelář plně dostačuje, nabízí slušné barvy i kontrast, ale zklame uživatele, kteří očekávají nadprůměrný jas nebo špičkový gamut. Odborné recenze shrnují situaci jasně: „5480 má dobrý výkon a přes 11 hodin výdrže, ale slabý, mdlý displej ho sráží zpět“.
Konstrukce a odolnost
Latitude 5480 pokračuje v tradici odolných pracovních notebooků Dell. Šasi je vyrobeno z kombinace plastu a polymerů vyztužených uhlíkovými vlákny, což zajišťuje pevnost při zachování přijatelné hmotnosti. Vnější víko i základna mají matný černý povrch, který nepoutá pozornost – design je záměrně nenápadný a účelný, bez lesklých prvků či ozdob. Kvalita zpracování je na vysoké úrovni: díly lícují přesně, nikde nic nevrže a konstrukce působí bytelně. NotebookCheck hodnotil chassis 5480 známkou 81 % a chválil pevné provedení bez zbytečností. Víko je dostatečně tuhé díky zmiňovanému uhlíkovému vyztužení – snese přiměřený tlak bez nadměrného prohýbání. Klouby pantu jsou robustní; displej drží nastavený úhel spolehlivě a lze jej otevřít až do plného 180° plochého rozložení (užitečné např. pro sdílení prezentace na stole). Při otevírání jednou rukou se základna mírně nadzvedne – notebook váží kolem 1,75 kg (s 68Wh baterií), což je o něco více než ultrabooky, ale stále přenosné. Hmotnost byla kritizována jen ve srovnání s výrazně lehčími modely typu ThinkPad T460s (1,34 kg); je však třeba si uvědomit, že E5480 obsahuje větší baterii a plnou portovou výbavu, takže spadá spíše do kategorie standardních 14" notebooků (cca 1,6–1,8 kg). Tloušťka ~22,5 mm rovněž odpovídá zaměření na odolnost a konektory – není to nejtenčí stroj, ale díky tomu nic nemusí obětovat.
Dell deklaruje, že Latitude 5480 splňuje přísné požadavky na odolnost. Šasi prošlo rozsáhlými testy podle vojenského standardu MIL-STD 810G, což znamená simulaci tvrdých podmínek reálného nasazení. Notebook byl vystaven vibracím, otřesům a pádům z menších výšek, zkouškám provozu v extrémních teplotách a vlhkosti, prachu apod. – celkem Dell uvádí 15 různých zátěžových zkoušek, které zařízení „s úspěchem absolvovalo, aby vaše práce zůstala v bezpečí všude na cestách“. V praxi to dává uživateli jistotu, že notebook vydrží každodenní přenášení, náhodné ťuknutí či polití klávesnice (pozn.: výrobce sice přímo nezmiňuje odolnost proti polití, ale obdobné business modely mívají klávesnici s drenážními kanálky – lze předpokládat, že E5480 drobný kontakt s kapalinou též zvládne). Celková odolnost je tedy vysoko nad úrovní běžných spotřebitelských notebooků; to ostatně potvrzuje i srovnání cílových trhů – Latitude cílí na firemní použití, armádu, zdravotnictví či školství, kde se počítá s hrubším zacházením.
Z hlediska servisovatelnosti a upgradu patří E5480 k nejlepším ve své třídě. Spodní kryt notebooku lze snadno sejmout – Dell se chlubí „špičkovou servisovatelností díky spodním dvířkám“. Po odšroubování několika šroubků (jsou pravděpodobně i captive, tedy nevypadnou) má uživatel přístup k vnitřním komponentám. Lze tak jednoduše vyjmout a vyměnit baterii, vyměnit nebo přidat RAM (obsazeny jsou dvě SODIMM patice DDR4, oficiálně podporováno 16 GB, neoficiálně až 32 GB), osadit nové SSD či HDD (slot M.2 i prostor pro 2,5" disk), případně doplnit modul WWAN (LTE) do připraveného M.2 slotu a také pročistit chladič a ventilátor. Toto je výrazný rozdíl oproti mnoha moderním ultrabookům, kde je RAM připájena a otevření šasi složité – Dell Latitude je naopak navržen s ohledem na IT správu, takže běžné úkony údržby (výměna baterie, disku apod.) jsou „hračkou“.
V každodenním používání působí konstrukce Latitudu velmi bytelně. Jedinou drobnou výtku zmiňuje NotebookCheck k prohybu klávesnice uprostřed – při silnějším tlaku je možné zaznamenat jistou poddajnost základny. Klávesnice je prý uchycena poněkud měkčeji, což ale běžný uživatel při psaní zřejmě nezaznamená (viz kapitola klávesnice níže). Celkově šasi snese i drsnější zacházení – při zvednutí otevřeného notebooku za roh nedochází k nadměrnému kroucení. Povrch je příjemný na dotyk, polykarbonátová opěrka dlaní má jemnou texturu, která neklouže a na rozdíl od hliníku nestudí. Na matném černém povrchu jsou sice vidět otisky prstů, ale dají se snadno setřít. Jediným designovým prvkem je drobné stříbrné logo Dell na víku; jinak je notebook stylově střídmý. Někomu může chybět více elegance či tenký profil (např. Lenovo řady X1 Carbon či Dell XPS působí luxusněji), ale Latitude 5480 sází na funkčnost před vzhledem – a v tomto směru splňuje očekávání firemních zákazníků beze zbytku.
Porty a připojení
Výbava porty je silnou stránkou E5480 – Dell zachoval širokou paletu konektorů, aby notebook dobře zapadl do různých pracovních prostředí. Uživatel má k dispozici jak moderní rozhraní, tak starší porty pro kompatibilitu. Celkem jsou na šasi 3 klasické USB 3.0 typu A a 1 port USB-C. Onen USB-C port podporuje režim DisplayPort (alternativní režim pro výstup obrazu), a v některých konfiguracích je vybaven i plnohodnotnou podporou Thunderbolt 3 (což umožňuje rychlé dokování, připojení eGPU apod.). Dále nechybí výstup HDMI (velikost standard), který doplňuje zmiňovaný USB-C/DP port – lze tak snadno připojit externí monitory či projektory. Pro starší projektory a firemní vybavení obsahuje Latitude 5480 dokonce i analogový VGA port, což je dnes už rarita, ale v korporátním prostředí stále praktická (mnohé zasedačky dodnes mají jen VGA kabel). Nezbytným portem je RJ-45 (Gigabit Ethernet) pro kabelové připojení do sítě – ten Dell umístil na zadní stranu notebooku. Vedle LAN zásuvky vzadu najdeme také jeden USB 3.0 a výstup HDMI; na pravém boku jsou kombinovaný audio konektor 3,5 mm, jeden USB 3.0 a zmíněné VGA + otvor Noble lock (slot bezpečnostního zámku typu Noble Wedge). Levý bok pak hostí moderní USB-C/Thunderbolt, další USB 3.0 a čtečku paměťových karet SD/SDHC/SDXC (plná velikost SD). Výčet uzavírá slot pro SIM kartu (pro mobilní 4G/LTE internet) – ten je volitelný, nachází se v šuplíčku na zadní straně a funguje ve spojení s interním WWAN modemem, pokud jím notebook disponuje. Z bezpečnostních prvků fyzické konektivity má E5480 čtečku chytrých karet (SmartCard) umístěnou na boku a volitelně i bezkontaktní čtečku čipových karet (NFC) v oblasti opěrky.
Tato portová výbava zajišťuje, že uživatel připojí vše potřebné bez nutnosti donglů: externí monitory (HDMI/DP/VGA), periférie (4x USB), síť (LAN, Wi-Fi, volitelně WWAN) i audio zařízení. Oceňujeme zachování VGA i plnotučného RJ45 – u moderních tenkých ultrabooků tyto porty často chybí, zde je Dell ponechal pro maximální univerzálnost. Malou nevýhodou je umístění některých portů vzadu – konkrétně napájecí konektor, LAN, HDMI a jeden USB jsou na zadní hraně, což může znesnadnit přístup při častém zapojování. Na druhou stranu to znamená méně překážejících kabelů po stranách. Pokud jde o napájení, používá Dell klasický kulatý „barrel“ konektor pro 65W nebo 90W adaptér (u konfigurací s grafikou a čtyřjádrem je dodáván silnější adaptér).
Latitude 5480 podporuje také několik způsobů dokování. Protože jde o model z doby přechodu od starších dokovacích konektorů, nenajdeme zde už tradiční dokovací port na spodku (jaký mívaly starší Latitude E54xx). Místo toho Dell nabízí dokování skrze USB-C/Thunderbolt – k dispozici byly dokovací stanice Dell WD15 (přes USB-C, využívá DP Alt-mode a USB pro data) nebo Thunderbolt Dock TB16, které přenesou obraz, data i napájení jedním kabelem. Zajímavou možností je bezdrátové dokování WiGig – model 5480 jej podporuje (volitelný modul), takže šlo využít bezdrátovou dokovačku Dell Wireless Dock. Tato technologie se však příliš nerozšířila a vyžaduje přímou viditelnost v krátké vzdálenosti (pásmo 60 GHz). Každopádně možnosti připojení k externím periferiím jsou špičkové, přesně dle filozofie business notebooku (např. podpora starších standardů kvůli požadavkům firem).
Bezdrátová konektivita zahrnuje Wi-Fi 802.11ac (dual-band, 2×2 MIMO) a Bluetooth 4.1. V některých konfiguracích Dell osadil modul Qualcomm QCA6174, jinde Intel; v testech byla rychlost a stabilita bezdrátového připojení velmi dobrá, Latitude dosáhl nadstandardních přenosových rychlostí kolem 645 Mbit/s (recepce). Jak bylo zmíněno, nechybí možnost WWAN LTE modemu (konektor a antény jsou připraveny, pokud nebyly objednány, lze teoreticky doplnit aftermarket).
Zabezpečení a správa
Jako správný firemní notebook je Dell Latitude E5480 vybaven bohatou sadou bezpečnostních prvků. Základem je čip TPM 2.0 pro šifrování (je přítomen ve všech konfiguracích; testovaná verze měla dokonce TPM s certifikací FIPS 140-2 pro vyšší úroveň zabezpečení). Dále jsou k dispozici volitelné autentizační moduly: čtečka otisků prstů (dotyková) a čtečka Smart Card (FIPS 201) – Dell je nabízel buď samostatně, nebo v kombinovaném provedení. Při nákupu bylo třeba zvolit správnou variantu PalmRestu, jinak konkrétní jednotka nemusela čtečky fyzicky obsahovat. Kombinace otisku a čipové karty umožňuje dvoufaktorovou autentizaci pro přístup do systému, což ocení zejména korporátní sféra s přísnými požadavky. Kromě toho existuje i bezkontaktní čtečka karet (NFC), která funguje například s firemními identifikačními kartami či NFC tagy. Tu Dell implementoval s technologií ControlVault 2™ – jedná se o oddělený bezpečnostní koprocesor certifikovaný dle FIPS 140-2 Level 3, který zpracovává biometrická data a autentizaci izolovaně pro vyšší ochranu.
Pro bezpečné přihlašování lze využít i infračervenou kameru s podporou Windows Hello (rozpoznání obličeje). Ta byla opět volitelná – za příplatek dostal notebook IR modul vedle klasické 0.9Mpx webkamery. Standardní webkamera (bez IR) podává průměrný obraz 720p vhodný pro videohovory; kvalita je spíše základní (obrazu chybí detaily a věrné barvy, jak bývá u drobných notebookových kamer zvykem). Pro pracovné účely (Zoom/Teams meetingy) postačí, avšak zázraky od ní nelze čekat. Některé verze Latitudů nabízely i fyzickou krytku kamery, model 5480 ji ale myslím ještě neměl (objevilo se to až u novějších generací).
Z pohledu firemní IT správy podporuje Dell v konfiguracích s procesory Intel vPro také vzdálenou správu. VPro je přítomno u variant s Core i5-7300U, i5-7440HQ nebo i7-7600U – což zahrnovalo většinu středních a vyšších konfigurací. S vPro mohou správci využít technologie jako Intel AMT pro vzdálený přístup k notebooku (diagnostika, update BIOSu apod.), i když je systém vypnutý. Dell navíc dodává své utilitky jako Command Update a SupportAssist, které umožňují centralizovanou správu ovladačů, firmware a monitorování stavu zařízení. Pro správu napájení slouží Dell Command Power Manager s detailním nastavením baterie (např. omezení nabíjení pro delší životnost). Potěšující je, že na rozdíl od spotřebních modelů Dell u svých business strojů neinstaluje zbytečný bloatware – až na pár her předinstalovaných ve Windows 10 (typicky Candy Crush apod., což je bohužel výchozí součást Win10 i u business licencí) je systém čistý a připravený pro nasazení ve firemním prostředí.
Celkově tedy Latitude E5480 poskytuje komplexní zabezpečení jak po stránce hardware (TPM, čtečky, IR kamera), tak software (podpora šifrování, vzdálené správy atd.). Tyto vlastnosti jej odlišují od běžných notebooků pro domácnosti a řadí jej do stejné ligy jako konkurenční ThinkPady T/X nebo HP EliteBooky, které podobné bezpečnostní prvky také nabízejí v různých kombinacích. Výhodou je i dobrá servisní podpora – Dell tradičně u Latitudů umožňuje rozšířené záruky typu Next Business Day s opravou u zákazníka a dlouhou dostupnost náhradních dílů. Filosofií řady Latitude je totiž maximální spolehlivost a udržitelnost: firmy často tyto notebooky udržují v provozu 5 i více let, k čemuž přispívá jak robustní konstrukce, tak snadné opravy a upgrady.
Klávesnice a ovládání
Ergonomie ovládání je pro pracovní notebook klíčová – a Dell v tomto ohledu odvedl dobrou práci, byť na úplnou špičku (ThinkPad) mírně ztrácí. Klávesnice Latitude 5480 má ostrovní (chiclet) provedení s plnohodnotnými klávesami včetně standardní šestice kláves pro pohyb v dokumentu (Insert, Delete, Home, End, PgUp, PgDn) a samostatných funkčních kláves F1–F12. Klávesy mají velmi příjemný zdvih ~1,9 mm a relativně měkký, tichý stisk. Psaní je pohodlné; redaktor Laptop Mag dosáhl v testu o něco vyšší rychlosti psaní, než je jeho průměr, a pochvaloval si celkový pocit při psaní. Klávesy vyžadují přiměřenou aktivační sílu (~60 g), což je v mezích ideálu pro přesné psaní. Je pravda, že odezva by mohla být o něco tvrdší – zmíněná „měkkost“ úhozu způsobuje, že feedback není tak výrazný jako třeba u legendárních klávesnic ThinkPad. NotebookCheck si všiml i mírného pružení uprostřed, jak již bylo zmíněno, což možná přispívá k onomu dojmu slabší odezvy. Pro většinu uživatelů však bude klávesnice Dell vyhovovat výborně, zejména pokud přecházejí z běžných tenkých notebooků. Navíc je podsvícená (dvoustupňové bílé podsvícení umožňuje práci ve tmě) a odolná proti drobným kapalinám (drenáž odvádějící polití směrem ven – neoficiální, ale u Latitude obvyklá vlastnost).
Jednou z výhod business notebooků je přítomnost polohovacího joysticku (trackpoint) uprostřed klávesnice – a Latitude 5480 ho má také. Slouží k přesunu kurzoru bez sundání rukou z klávesnice, podobně jako známý červený TrackPoint u ThinkPadů. Dell používá černý „nub“ s hrubším povrchem a konkávním tvarem. Funkčně je pointing stick přesný a citlivý, umožňuje pohodlně ovládat ukazatel třeba při práci ve stísněných prostorech (letadlo, úzká lavička), kde není místo na myš. Nicméně uživatelé zvyklí na ThinkPad si povšimli, že Dellův trackpoint není tak pohodlný – jeho povrch je hrubý a rovný, zatímco Lenovo používá vypouklé gumové čepičky, které lépe sednou prstu. Také tlačítka trackpointu (umístěná nad touchpadem) vyžadují o něco větší sílu stisku a celkově nebyla hodnocena tak dobře. V seznamu mínusů NotebookCheck dokonce uvedl „neideální tlačítka pro trackpoint“. Není to zásadní problém – trackpoint Dell svou úlohu plní, jen prostě fanoušci modrého čudlíku nedají dopustit na konkurenční provedení. Pro uživatele, kteří tuto pomůcku nevyužívají, to samozřejmě není podstatné.
Hlavním polohovacím zařízením je touchpad. Ten má rozměr 4 × 2 palce (cca 10,2 × 5,1 cm), což je dostatečné pro pohodlné gesto přechodu od okraje k okraji obrazovky. Povrch touchpadu je hladký a prst po něm dobře klouže, ovládání je přesné. Podporuje všechna Windows 10 gesta – dvouprstý scroll, tříprsté gesto pro přepínání oken atd. – a reakce byly v testu okamžité a spolehlivé. Touchpad má fyzická tlačítka – dvě spodní (levé/pravé) a dvě horní (která slouží hlavně pro trackpoint). Stisk spodních tlačítek je příjemně jistý s jasným klikem. Horní tlačítka mají o něco tužší chod a vyžadují větší tlak, což ale nemusí vadit, protože obvykle se používají palcem při práci s trackpointem, kde se počítá s trochu silnějším úhozem. Celkově jsou možnosti ovládání velmi dobré: kombinace kvalitní klávesnice, přesného touchpadu a přítomnost trackpointu potěší každého, kdo na notebooku hodně píše a ocení alternativní způsob ovládání kurzoru. Oproti špičce (ThinkPad) ztrácí Dell jen mírně v subjektivním pocitu – jak to shrnuje Laptop Mag, ThinkPad T460 má lepší klávesnici a pohodlnější trackpoint, ale Latitude 5480 i tak patří k tomu nejlepšímu v segmentu a psaní na něm je radost.
Na závěr stojí za zmínku audio – ač nejde o ovládací prvek, spadá do uživatelského zážitku. Vestavěné stereo reproduktory u Latitude 5480 překvapivě značně vynikají nad průměrem business notebooků. Jsou umístěny na spodku vpředu a hrají dostatečně hlasitě i kvalitně. V testu byly schopny ozvučit velkou konferenční místnost, přičemž produkovaly plný zvuk s výraznými basy a čistými vokály. Hudební ukázka rockové skladby měla silné basové linky a jasné výšky, aniž by docházelo ke zkreslení. Dell dodává aplikaci Waves MaxxAudio Pro pro ladění zvuku, ale již z výroby byl zvuk vyladěn dobře, nebylo nutné ekvalizér příliš upravovat. Na poměry pracovních notebooků jde o nadstandard – konkurence (ThinkPad, HP) mívá zvuk často plošší. Zde tedy Dell příjemně překvapil a pro potřeby videokonferencí, prezentací či občasného poslechu hudby jsou reproduktory plně dostačující.
Chlazení a hlučnost
Firemní notebook musí zvládnout celodenní zátěž bez přehřívání a zároveň nerušit hlučností – Latitude 5480 si v tomto ohledu vede dobře, i když při plné zátěži umí o sobě dát vědět. Chlazení zajišťuje jeden ventilátor a teplovodivý systém s heatpipe; výdech chladiče je umístěn na levém boku a částečně vzadu. Teploty jsou při běžném provozu nízké – úsporný 15W procesor nepředstavuje pro chladič velkou zátěž, v klidu se čip pohybuje okolo 40 °C a při kancelářské práci zpravidla nepřesáhne 60–65 °C. V zátěžovém testu (Prime95 + FurMark) se CPU ustálil kolem ~63 °C a GPU část na ~63 °C, tedy hluboko pod kritickou mezí. Ventilátor nemá problém udržet procesor do ~70 °C i při dlouhodobé zátěži. To naznačuje, že dostatečně dimenzované chlazení by si poradilo i s volitelným 35W čtyřjádrem, byť tam by teploty a hluk patrně stouply (čtyřjádrové verze vyžadovaly větší adaptér a možná mají odlišné nastavení ventilace).
Za běžné práce je notebook velmi tichý. Ventilátor se v klidovém stavu často úplně vypíná; při nečinnosti a lehkých úlohách je hlučnost pod 30 dB(A), tedy na úrovni šumu kanceláře. Uživatel prakticky neslyší nic, možná slabý šelest zblízka. Při střední zátěži (např. několik aplikací, prohlížení s videem) se ventilátor roztočí více – hladina hluku stoupne k ~33 dB až 42 dB v závislosti na intenzitě. To je slyšitelné, ale stále relativně tlumené (běžný rozhovor má ~60 dB). Až při plné syntetické zátěži se ventilátor roztočí naplno a naměřen byl hluk ~47 dB(A). To už je poměrně hlasité hučení, nicméně taková zátěž (plný stres test CPU+GPU) v reálném provozu téměř nenastane. Maximální hluk je tedy spíše teoretický – při běžném používání notebook nikdy nezní rušivě nebo pronikavě. Ve srovnání s konkurenty měl Dell o něco hlučnější chlazení při plné zátěži – například srovnávaný Acer TravelMate P648 nepřekročil ~32 dB a HP ProBook 440 se držel kolem 40 dB. Dell 5480 byl v tomto srovnání nejhlučnější (až 47 dB), ovšem je třeba znovu zdůraznit, že šlo o extrémní zátěž. V typickém kancelářském scénáři bude jeho ventilátor spíše tiše ševelit nebo úplně stát.
Co se týče povrchových teplot, jsou na tom Latitudy tradičně dobře. Plastové šasi méně rozvádí teplo do ploch než kovové ultrabooky. Po 15 minutách streamování HD videa naměřil Laptop Mag na spodní straně nejvyšší teplotu ~98 °F (36,7 °C). To je mírně nad komfortní hranicí (cca 35 °C), spodní strana tedy byla cítit jako teplá, ale ne horká. Klávesnice zůstala chladnější – v oblasti kláves G&H bylo ~91 °F (32,7 °C) a touchpad měl jen ~85 °F (29,4 °C). Při kancelářské práci se notebook zahřívá minimálně, většinou bude spodní část jen vlažná. Dejte ale pozor, pokud byste plně vytížili CPU i GPU například renderingem nebo hrou – výdech na levém boku fouká horký vzduch a spodní strana poblíž výdechu se může ohřát více, v takovém případě je lepší mít notebook na stole než na klíně.
Jednu drobnost zaznamenal NotebookCheck – občasné pískání cívek (coil whine). Při intenzivním přístupu na SSD (běh benchmarku) se ozýval slabý vysoký tón, slyšitelný zhruba na vzdálenost 1 metru. Nejde o hlučný zvuk, ale citlivější uživatelé v tiché místnosti ho mohou postřehnout. Zdroj je pravděpodobně napájecí kaskáda základní desky či SSD. Tento jev není u notebooků neobvyklý a nemá vliv na funkci, jen může lehce rušit v absolutním tichu. V kanceláři zanikne v ambientním hluku.
Shrneme-li oblast chlazení: Latitude 5480 má účinný chladicí systém, který udrží komponenty v bezpečných teplotách i při dlouhodobé zátěži. Ventilátor většinu času běží potichu nebo vůbec, pod plným zatížením je slyšitelný, ale ne nepřiměřeně. V běžné kanceláři nebo při konferenčním hovoru jeho hluk splyne s pozadím. Na rozdíl od některých ultratenkých notebooků zde nebyl zaznamenán thermal throttling CPU při dlouhých výpočtech – výkon je stabilní, což svědčí o dobře nastaveném chlazení v kombinaci se zvoleným 15W CPU. U variant s výkonným 35W čtyřjádrem lze očekávat vyšší zahřívání a častější běh ventilátoru, nicméně to je daň za vyšší výkon a Dell tyto konfigurace osazoval silnějším adaptérem a snad i upraveným chladičem. Pro typické nasazení (Office, web, VPN, videohovory) je však i základní dvoujádro více než dostatečné, a to pak notebook zůstává velmi tichým a chladným společníkem.
Historie řady Latitude a filozofie Dellu
Abychom lépe pochopili přednosti Latitude E5480, stojí za to podívat se na rodokmen celé řady Latitude a na to, jakou filozofií se tato produktová linie vyznačuje. Notebooky Dell Latitude se objevily už v 90. letech (první modely řady XPi kolem roku 1995) a od počátku cílily na podnikové zákazníky. Jedná se o business-class notebooky, určené pro nasazení ve firmách, státní správě, školství či průmyslu. To s sebou neslo několik odlišností od klasických notebooků pro domácnosti: Latitudy kladou důraz na spolehlivost, odolnost, dlouhou životnost a snadnou údržbu. Zatímco modely Inspiron nebo později XPS se zaměřovaly na výkon pro jednotlivce a trendy výbavu, Latitudy vždy preferovaly funkčnost – robustní konstrukce, modulární komponenty, široké možnosti konektivity a jednoduchý servis.
Historicky Dell dělil své business notebooky do řad podle výkonnosti a provedení. V době modelu E5480 (rok 2017) se používalo označení 3000 / 5000 / 7000 Series, kde:
-
Latitude 3000 představovala základní řadu (dostupnější modely pro menší podniky, nástupce dřívějších Dell Vostro) – nabídla jen to nejnutnější, často plastovější provedení a méně volitelných prvků.
-
Latitude 5000 – tzv. Mainstream neboli střední třída pro korporace. Sem patří právě E5480. Tyto modely kombinují vysokou odolnost a výkon s určitou mírou přizpůsobitelnosti. Dell zde například umožňoval i výkonnější CPU (v případě 5480 i HQ čipy), sdílí šasi s mobilními pracovními stanicemi Precision (proto robustnost) a tradičně obsahuje většinu portů a funkcí, které firmy vyžadují.
-
Latitude 7000 – prémiová ultrabooková řada. Tyto modely byly tenčí, lehčí, často s prémiovými materiály (hořčíková slitina, uhlíková vlákna) a vysoce mobilní. Někdy ovšem na úkor některých portů nebo s obtížnější servisovatelností (více integrovaných součástí). Cenově i kvalitativně šlo o špičku (ThinkPad X1 Carbon od Dellu by byl právě Latitude 7000).
Latitude E5480 nese písmeno E v názvu, což značí příslušnost k tzv. E-Family (2007–2017). V té době Dell používal jednotný dokovací konektor na spodu pro všechny Latitudy E-series. Modelová řada E54xx označovala 14" mainstream. Předchůdci E5480 byly modely E5470 (2016), E5450 (2015) atd. Po E5480 Dell změnil značení – následující generace se označila Latitude 5490 (2018) a pak 5400 atd., již bez „E“. Nicméně filozofie zůstala stejná. Latitude 5480 svým způsobem završuje jednu éru: je to poslední „E“ model a jeden z posledních s možností tak široké konfigurace (novější 5490 už nenabídl variantu se čtyřjádrem HQ, tu dostaly jen Precision).
Filosofie Latitude vždy reflektovala potřeby velkých organizací. Tyto notebooky jsou stavěny tak, aby vydržely intenzivní denní použití, cestování a občas i nešetrné zacházení. Proto jsou testovány na zmíněné MIL-STD podmínky a používají kvalitní materiály (kovové panty, magnéziové výztuhy, odolné povrchy). Dále kladou důraz na bezpečnost: už v 2000s nabízely Latitudy čtečky otisků, TPM čipy atd., což v té době nebylo samozřejmostí. Model E5480 v tomto trendu pokračuje – multi-faktorové ověření (SmartCard + Fingerprint) a moderní prvky jako IR kamera jej činí vhodným pro nasazení v prostředí s vysokými nároky na zabezpečení. Další vlastností je spravovatelnost v podnikové síti – podpora vPro/AMT, snadné nasazení image, Dell nabízí nástroje pro administraci a ovladače i pro starší OS (mnohé Latitudy měly oficiální podporu i pro Windows 7, protože firmy ne vždy hned přejdou na nejnovější OS).
Neméně důležitá je servisní a technická podpora. Dell Latitudy mívaly delší životní cyklus prodeje (jeden model se prodával třeba 18 měsíců oproti 6–12 měsícům u běžných notebooků), což usnadňuje firmám standardizaci výbavy. K notebookům lze sjednat on-site záruku NBD (oprava u zákazníka do druhého dne) – právě pro minimalizaci výpadků v pracovním nasazení. Také dostupnost náhradních dílů a snadná výměna jsou součástí té filozofie. Například zmíněná spodní dvířka u E5480 znamenají, že firemní technik může během pár minut vyměnit třeba disk za větší nebo přidat RAM, aniž by musel notebook posílat do servisu. To šetří čas i peníze.
V kontrastu se spotřebitelskými notebooky, kde se mnohdy honí každý milimetr tloušťky nebo se leskne kovový design, Latitudy (a obdobně ThinkPady a EliteBooky) sází na praktický design. Často ponechávají i starší konektory (E5480 má VGA, protože v korporacích jsou dosud projektory s VGA), nabízejí dokování pro rychlé připojení na pracovním stole a důraz na vstupní zařízení (dobrá klávesnice, trackpoint pro profíky). Tahle filozofie se prolíná všemi generacemi Latitude. U modelu 5480 se to projevilo i tím, že Dell byl ochoten nabídnout konfiguraci s výkonným 45W CPU (byť asi okrajovou) pro zákazníky, kteří třeba potřebovali mobilitu i výkon bez kompromisu – něco, co jinak spadá do řady Precision (mobilní pracovní stanice). Ve firemním prostředí se cení také unifikace – například příslušenství jako dokovačky bývá kompatibilní napříč modely. E5480 už sice nepoužívá staré E-doky, ale zato zavádí USB-C/TB dokování, které Dell používá dodnes.
Latitude je tedy přímým konkurentem notebooků Lenovo ThinkPad a HP EliteBook/ProBook, což jsou rovněž dědici tradice 90. let (IBM ThinkPad od 1992, Compaq/HP od 90. let). Všechny tyto řady sdílejí podobnou filozofii: stabilita, odolnost, zabezpečení, byznys funkce. Díky tomu si také přímo konkurují na trhu – jak uvádí Wikipedie, Latitude stojí proti Lenovo ThinkPad/ThinkBook, HP EliteBook/ProBook, Acer TravelMate apod.. V další sekci se blíže podíváme na srovnání s konkurenty.
Porovnání s konkurencí (ThinkPad, EliteBook)
Latitude E5480 se na trhu potkával zejména se zástupci Lenovo ThinkPad T-series a HP EliteBook (případně ProBook) ve 14palcové kategorii. Každý z těchto notebooků míří na podobné firemní uživatele a nabízí obdobné parametry – liší se však v detailech, které mohou rozhodnout podle preferencí uživatele.
Lenovo ThinkPad T (např. model T460/T470 z let 2016–2017) je dlouholetý etalon business notebooku. Konstrukčně jsou T-series velmi robustní, také testované dle MIL-STD 810G, s hořčíkovou šasi a karbonovými víky u vybraných modelů. Dell Latitude 5480 a ThinkPad T470 si tedy v odolnosti nezadají – oba vydrží tvrdé zacházení a mají podobnou hmotnost i rozměry. Klávesnice je oblast, kde ThinkPad tradičně vyniká. Lenovo má proslulou ergonomii kláves – hluboký stisk (~2 mm) a jasný hmatový bod. V přímém srovnání recenzenti hodnotili klávesnici ThinkPadu o něco lépe než u Dellu. Dell E5480 má výbornou klávesnici, ale ThinkPad je stále mnohými považován za nejlepší na trhu. Podobně trackpoint – oba ho mají, ale modrý „čudlík“ Dellu není tak pohodlný jako červený od Lenova. Na druhou stranu touchpad Dellu a Lenova jsou srovnatelné kvality (Lenovo od T460 výše přešlo na hladký Precision Touchpad, velmi podobný Dellu).
Displej vychází lépe u ThinkPadu (alespoň v dané generaci): ThinkPad T460/T470 mohl být osazen 14" IPS panelem s jasem ~250–300 nitů, zatímco Dell měl jen 220 nitů. Recenze přímo uvádí, že ThinkPad má jasnější a barevnější displej než Latitude 5480. To je výhoda pro Lenovo, pokud často pracujete mimo kancelář nebo v světlejších prostorech. Naopak výdrž baterie (srovnáme-li standardní konfigurace) byla lepší u Dellu – jeho 68 Wh baterie dávala ~12 hod, kdežto ThinkPad T470 měl interní 24 Wh + volitelnou 24 Wh či 48 Wh externí. S menší baterií dal kolem 8 hodin, s větší sice až rekordních 17 hodin, ale ta výrazně vyčnívala z těla. Dell tak nabízí elegantnější řešení pro dlouhou výdrž integrovaně.
Výkon procesoru a výbava jsou srovnatelné – oba mohly mít i7-7600U, až 16 GB RAM, NVMe SSD atd. Dell umožnil i konfiguraci s HQ čtyřjádrem, což standardní ThinkPad T470 nenabídl (Lenovo pro čtyřjádra mělo zvlášť řadu T470p s silnějším chlazením). V běžných dvoujádrových verzích je výkon totožný. Chlazení a hluk u ThinkPadu bývá velmi tiché – Lenovo T-series patří k nejtišším, Dell byl pod zátěží trochu hlučnější. Nicméně rozdíly nejsou velké a v kanceláři to nehraje roli.
ThinkPad i Latitude mají bohatou portovou výbavu, liší se v detailech: Dell má navíc VGA (Lenovo T470 už VGA neměl, jen miniDisplayPort a HDMI), naopak ThinkPad T470 měl Thunderbolt 3 port ve všech konfiguracích a také čtečku SD v plné velikosti (to má i Dell). Dockování: Dell přešel na USB-C/TB doky, Lenovo T470 používalo ještě mechanický boční dock + USB-C port univerzálně. Obojí mělo řešení pro dokování, Dell navíc experimentoval s WiGig bezdrátovým dockem.
HP EliteBook 840 G4 (2017) byl další konkurent. EliteBooky jsou také velmi odolné, kovové tělo (slitina hořčíku/hliníku), elegantnější stříbrný design. Kvalita zpracování je u HP špičková – subjektivně možná působí prémiověji než matný plast Dellu, avšak funkčně jsou na tom podobně. Klávesnice EliteBooků je rovněž výborná, i když opět ThinkPad vede, Dell a HP budou přibližně na stejno (HP má trochu tužší stisk, ale menší zdvih kolem 1,5 mm u G4, takže spíše by se líbil Dell). HP také nabízí trackpoint (nazývá ho „Pointstick“) s třemi tlačítky jako Dell/Lenovo. Displej mohl mít HP lepší – u G4 byla volitelně i varianta s vyšším rozlišením QHD a HP mělo také opci antispy filtr (SureView) u Full HD. Jas standardních panelů byl okolo 300 nitů u FHD IPS, takže HP vede nad Dellem. Výkon a výdrž: EliteBook 840 G4 s 51 Wh baterií vydržel kolem 8–10 hodin, Dell s 68 Wh má navrch. Ovšem HP umí baterii uživatelsky vyměnit bez šroubování (G4 měla stále dvířka), což je plus pro někoho, kdo chce nosit náhradní baterii. Dell to řeší delší výdrží jedné baterie. Porty: EliteBook 840 G4 měl 2× USB-A, USB-C (Gen1 bez Thunderbolt v G4), VGA, DisplayPort (přes dok konektor) a dokonce RJ45 vytahovací. Plus čtečku SD. V tomhle ohledu Dell vede v počtu USB a integraci TB3, HP zase měl hezky tenký profil a speciální dok konektor vedle USB-C.
Každopádně všechny tři notebooky (Dell Latitude 5480, Lenovo ThinkPad T470, HP EliteBook 840) jsou z hlediska výkonu, odolnosti a firemních funkcí vynikající a vzájemně si konkurují. Rozdíly jsou spíše v preferencích: ThinkPad pro milovníky nejlepší klávesnice a konzervativního designu, EliteBook pro ty, kdo chtějí kombinaci odolnosti a stylovějšího vzhledu v kovu, a Latitude nabízí skvělou výdrž baterie a komplexní zabezpečení z pohledu IT. Ne nadarmo jsou právě tyto řady zmiňovány jedním dechem, když se hovoří o business laptopech. Latitude 5480 se mezi nimi rozhodně nemusí stydět – v některých ohledech je i překonává (zejména výdrž či nabídka konfigurací). Naproti tomu ThinkPad E series nebo HP ProBook (což jsou spíše nižší třídy pro SMB) stojí o stupínek níže: mají sice podobné základní parametry, ale zpravidla jednodušší konstrukci, méně odolnosti (např. absence MIL-STD testů), omezené zabezpečení (často chybí TPM či čtečky v základu) a kratší záruku. Pokud tedy zákazník hledá skutečně pracovního „držáka“, Latitude 5480 vs. ThinkPad T vs. EliteBook je to správné srovnání, zatímco ThinkPad E nebo HP ProBook by byly spíše varianty pro nižší rozpočet s ústupky v kvalitě.
Zkušenosti uživatelů
Pohled reálných uživatelů, kteří Dell Latitude 5480 nasadili v praxi, většinou potvrzuje závěry odborných testů. Uživatelé oceňují především spolehlivost a výkon. Například na fóru Reddit se jeden majitel dělil o zkušenost s konfigurací Core i5-7440HQ a 8 GB RAM – pochvaloval si plynulý běh operačního systému (dokonce na Linuxu Manjaro) a naprostou tichost i při zátěži, bez jakýchkoli problémů. To naznačuje dobrou kompatibilitu i mimo Windows a stabilní chlazení. Objevují se zmínky, že varianty s čtyřjádrem jsou skutečně „beast“ (běžící velmi rychle) a uživatelé vyčkávají na výhodné ceny ojetin, aby si tuto výkonnější verzi pořídili.
Na druhou stranu snad všichni diskutující se shodují na kritice displeje. Nízký jas byl častým tématem – někteří potenciální kupci dokonce kvůli tomu od záměru pořízení 5480 upustili. Jeden uživatel uvádí, že dle oficiální specifikace má jak dotyková, tak nedotyková varianta jen 220 nitů a to jej odrazuje. Jiný reaguje, že předchozí model E5470 měl papírově také 220 nitů, ale reálně až 300 nitů, takže možná Dell jen garantuje nižší minimum. Každopádně vlastníci 5480 potvrzují, že subjektivně není panel příliš jasný, ale pokud pracují převážně uvnitř, nečiní jim to potíže. Barvy a kontrast hodnotí jako dobré (obraz je „živý, ale ne výjimečný“), a pokud člověk není zvyklý na high-end panely z XPS řady, bude spokojen. Tedy z pohledu uživatele: displej je slabina, ale nikoli zcela špatný – pro běžnou práci stačí, jen nesplní očekávání náročných (a venku to není ono).
Klávesnice a ergonomie bývají v uživatelských recenzích chváleny – pohodlné psaní, tichý chod kláves, a přítomnost trackpointu potěší určitou skupinu profíků. Někteří si všimli mírně „gumového“ pocitu při stisku, ale zvykli si rychle. Výdrž baterie je kapitolou sama pro sebe: reální uživatelé reportují kolem 8–12 hodin praktické práce na Wi-Fi (dle jasu a vytížení), což odpovídá testům. Jeden z komentářů uváděl, že s větší 68Wh baterií nemá problém celý den na cestách a ještě večer zbývá kapacita – to je pro firemní nasazení ideální.
Občas zmiňovanou drobností je BIOS/firmware – Dell poskytuje časté aktualizace a lze je snadno instalovat (např. přes Dell Command Update). To zlepšilo třeba kompatibilitu s USB-C doky v počátcích. Také funkce jako Dell ExpressCharge (u novějších modelů) zde není, takže nabíjení je pomalejší, ale zase šetrnější k baterii.
Sečteno, podtrženo, uživatelé hodnotí Latitude 5480 jako spolehlivý pracovní stroj bez zásadních nedostatků. V internetových recenzích se někdy objevuje výraz „tank“ – tedy přirovnání k tanku, co vydrží vše. Negativa se točí hlavně kolem displeje, případně toho, že design je fádní. Pozitivně naopak vnímají tichý chod, nízké teploty, skvělou výdrž a robustnost. Vzhledem k tomu, že od uvedení uplynulo pár let, notebooky Dell Latitude 5480 se dnes často prodávají na sekundárním trhu (repasované) a nacházejí si nové majitele z řad studentů či domácích uživatelů, kteří ocení jejich kvality za zlomek původní ceny. Těm je však dobré připomenout, že stále jde primárně o pracovní stroj – např. na hry či grafiku nejsou stavěné a jejich přednostmi jsou spíše výdrž, spolehlivost a ergonomie než efektní design nebo nejnovější technologie (chybí třeba Thunderbolt u slabších konfigurací apod.).
Vhodnost použití a závěr
Kde Dell Latitude E5480 nejlépe poslouží? Díky svým vlastnostem míří zejména do kancelářského a firemního prostředí. Výbavou a odolností je předurčen pro podnikovou sféru, kde nabídne snadnou integraci do IT infrastruktury, vysokou spolehlivost a zabezpečení citlivých dat. Pro manažery a zaměstnance na cestách je skvělý dlouhou výdrží – vydrží celý den jednání či práce mimo kancelář bez shánění zásuvky. Vzdálená práce (home office) je s ním bezproblémová: má dost výkonu na hromadu otevřených aplikací, tichý chod neotravuje při konferenčních hovorech a kvalitní mikrofon s webkamerou zvládnou online meetingy (byť kamera by mohla být lepší). Notebook lze snadno připojit k doku a velkému monitoru na pracovním stole, a stejně tak jej vzít do brašny na cesty – vydrží nárazy i méně šetrné zacházení.
Pro studenty může být Latitude 5480 zajímavou volbou zejména v bazarové/refurbished variantě. Za relativně příznivou cenu dostanou velmi odolný notebook, který snese denní přenášení do školy, má skvělou klávesnici na psaní poznámek a zvládne i náročnější softwarové nástroje (programování, technické aplikace). Hmotnost ~1,8 kg je vyšší než u moderních ultrabooků, ale stále přenositelná v batohu. Studenti technických oborů ocení plnohodnotné porty (např. připojení k školním projektorům přes HDMI/VGA bez adaptérů). Také možnost snadno upgradovat disk či RAM mu prodlužuje životnost – lze začít s 8 GB RAM a časem navýšit na 16 GB dle potřeby.
Uplatnění najde E5480 i u administrátorů IT a techniků. Jednak proto, že je to „pracovní nástroj“ vyrobený přímo pro ně (vPro, troubleshooting, konzole atd.), jednak díky starým portům (VGA pro přístup ke starším serverům/KVM, sériový port sice nemá, ale přes USB dongle řešitelné). Dlouhá výdrž v terénu a odolnost vůči prostředí (prachu, teplotě) přijde vhod např. při servisních výjezdech. Navíc běží spolehlivě i s Linuxem, což komunita potvrzuje – to je důležité pro adminy preferující Unixové systémy.
Naopak méně se tento model hodí pro grafické designéry, fotografy či video editory – těm by vadil průměrný displej (nižší jas a barevný rozsah) a absence výkonné grafiky. Rovněž hráči s ním mnoho parády neudělají, integrovaná grafika stačí jen na starší či velmi nenáročné hry. Pro multimediální zábavu (filmy, hudba) nicméně neurazí – full HD video přehraje hladce a zvuk má nadprůměrný.
Závěrečné zhodnocení
Dell Latitude E5480 je velmi povedený zástupce klasických firemních notebooků. Nabízí kombinaci vysokého výkonu (na danou kategorii), extrémní výdrže baterie a robustního zpracování. V naší recenzi vynikly zejména přednosti jako odolná konstrukce splňující vojenské standardy, pohodlná klávesnice a vstupní zařízení, široká paleta portů a bohaté možnosti konfigurace (včetně výkonného čtyřjádra či dedikované grafiky v některých verzích). Baterie patří k absolutní špičce – reálně umožňuje pracovat přes celý pracovní den a ještě zbývá kapacita. Bezpečnostní výbava (TPM, čtečky, vPro) a servisní provedení dělají z tohoto Dellu ideálního kandidáta pro nasazení ve firmách, kde se na něj lze spolehnout po stránce správy i ochrany dat.
Samozřejmě, žádný notebook není bezchybný. U Latitude 5480 padla kritika na displej – ten je funkcionalitou v pořádku, ale jas a barevné pokrytí za konkurencí zaostávají. V jasné místnosti či venku budete muset přivřít oči a hledat stín. Dále klávesnice, ač pohodlná, by mohla mít pevnější oporu (lehké prohýbání) a pro náročné pisatele působí trochu mdle. Ventilátor umí při maximu hlučet hlasitěji než u jiných business notebooků, i když většinou je tichý. SSD úložiště v testované konfiguraci bylo pomalejší SATA, což dnes už také není nic, čím by se člověk chlubil. Naštěstí to jde snadno vyměnit za rychlejší. Tyto mínusy však nepřevyšují klady – jak to vystihl redaktor Laptop Mag, Latitude 5480 je výkonný a výdržný pracovní stroj, kterého brzdí jen fádní, tmavý displej. Pokud s tím dokážete žít (případně většinu času budete stejně na externím monitoru), 5480 vám bude skvěle sloužit.
Po sečtení všech aspektů lze Dell Latitude E5480 jednoznačně doporučit profesionálům a organizacím, které hledají spolehlivý notebook pro každodenní práci. Svou roli „firemního dříče“ plní na výbornou – ostatně NotebookCheck udělil tomuto modelu hodnocení 86 % a zvlášť vyzdvihl „odolné provedení, vysoký výkon, vynikající výdrž baterie a množství volitelných funkcí (WiGig, WWAN, Thunderbolt...)“. Latitude E5480 tak obstojí i v roce 2025 jako solidní volba pro všechny, kdo preferují funkčnost a spolehlivost před pozlátkem.
Zdrojové reference: Tento článek vychází z kombinace vlastních zkušeností a údajů z odborných testů a uživatelských recenzí. Odborné magazíny jako NotebookCheck a Laptop Mag poskytly detailní měření výkonu, výdrže i kvalitativní hodnocení (viz citace). Jejich závěry jsme konfrontovali s reálnými ohlasy uživatelů z diskusí (Reddit) i oficiálními specifikacemi Dell. Výsledkem je ucelený obraz o Dell Latitude 5480 – notebooku, který možná neoslní všechny smysly, ale udělá přesně to, co se od něj čeká: odvede spolehlivě práci, ať už v kanceláři nebo na cestách.